V naději ukrytá

vyhlížím tě
mé slunce
se svatou Lucií
i s Novým Rokem


čekám na tě
spolu s vodou
spoutanou chladem
pomalým krokem


poslušně čekám
až dechem svým, teplým
propustíš nás
potom ožijem spolu


v laskavé náruči
zářící štěstím
houpavě po vlnách
pustíš nás dolů


tam vlijem do lužin
život svůj
tvorům všem
znovu narostou křídla


a paprsky rozčešou
živoucí láskou
ledem ta spoutaná
zřídla


kde přijetí
větší
než člověk v člověku
marně by čekal


smíš zaplašit tmu
které, malý jen
zoufale
by se lekal






ty přišlo jsi
slunce mé
s novým dnem
zas mě zulíbáš celou


tou náručí
rozkvétám
v obzor tvůj
mohu plout


s duší rozechvělou...