Bez odpovědi
Bez odpovědi
Anotace: ...už je to dlouho a stále bez odpovědi...
Bez odpovědi
Hlavou mi běží myšlenky…
Stále dokola se mísí,
ty, co hodné, ženy jsou,
s těmi, mladé dívenky.
Říkám si, jak snadné by bylo,
v knize života číst,
kdyby člověk po boku měl vždy toho,
kdo na tu správnou „stránku“,
obrátil by mu list.
Přemýšlím i nad tím,
zda ovoce, co nepatří mi,
smím ochutnat….
Jakou cenou za tohle platím?
Nebo rozumné je raději,
od něj ruce dát?
Kde hranice jsou, v lidském chtění,
zda před sebou mám ten správný protiklad?
Jak zachovat si krásné snění
a v srdci cítit, že má mě někdo rád?
Znám knihu, kde on a ona učí,
jak správně ulehnout, pohladit , políbit…
Proč člověk i v tomhle, život mívá chudší,
když tak jednoduché zdá se,
milovat a bohatý ho mít.
Prostě ptám se a každá otázka,
normální mi připadá.
Až jednou sama nezeptám se,
budu to vážně stále já????
Poslední tipující: mirecek, Jin&Jang, enigman, V.N.Losinský, JSJ, Jort, el sereno, Amonasr, Iva Husárková, jitka.svobodova, ...
Komentáře (31)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk04.07.2017 17:15:24 jitka.svobodova
Ochutnej zakázané ovoce, jednou bys litovala, že zpět se to už nevrátí.
04.07.2017 16:56:26 mirecek
Na některé otázky si též nesu v sobě, ale nezmám odpověď.
Krásná báseň. ST :)
17.01.2017 17:37:26 uživatel smazán
Bez tvých otázek byl by svět zas chudší a to by byla velká chyba
Krásná básnička
17.01.2017 17:56:28 Dreamy
Ale zase možná jednodušší,nemuset hledat odpovědi... :-)
17.01.2017 17:58:43 uživatel smazán
to už by přeci nebyl život ;-)
17.01.2017 09:27:50 Danger
Přemýšlíš a to je vzácné a na knize života je krásné,že nejde číst dopředu,ale zpětně :-)
17.01.2017 09:31:55 Dreamy
Ono, každá "kniha" lze číst až po té, co ji někdo napíše. Číst v očích, to lze přímo, ale to je zase trošku jiná "poezie". :-)
Hezký den. :-)
17.01.2017 09:55:33 Danger
No právě,číst knihu a vědět konec,by mě nelákalo :-)
To si nejsem jist,v očním nebi se ztrácím,je tam hodně hezkých míst a naopak někdy smutek a bolest,ale je to jen začátek toho co zrcadlí tvé hledí...
Přeji i já Tobě den plný hřejivých objetí.
16.01.2017 08:28:08 Iva Husárková
Moc hezké zamyšlení. Kéž by člověk věděl, jak se rozhodnout. Nevím to nikdy. :-))
16.01.2017 10:52:41 Dreamy
A od toho tu máme nevyčerpatelné otázky. Já vím,že minimálně třikrát jsem se rozhodla správně a navíc,každé z mých tří správných rozhodnutí,mi říká každé ráno..."Ahoj mami". :-)
15.01.2017 22:13:50 kudlankaW
Tip ponecham za dilema zda smis ochutnat ovoce z jine zahradky;)
uncle martzin
15.01.2017 19:49:28 Malá mořská víla
všichni se ptáme a hledáme odpovědi...pochopila jsem, že asi nejpravdivější odpověď naleznem hluboko v sobě ... kým v jaké situaci jsme...jak se nakonec zachováme ...jak moc umíme odpustit sobě i druhým...(se to hezky radí, sama si rady nevěda :-)
15.01.2017 20:48:48 Dreamy
Tím,že se budu chtít stále ptát,nepřestanu mít zájem,předevšim o sebe samu. I když mi je jasné,že v životě člověka je dakeko víc otázek,než odpovědí. O poměru chtěných, vůči těm nechtěným,taktně pomlčím...:-)
15.01.2017 19:21:02 Lioness
"Neptej se, pokud se bojíš odpovědi" říká jeden citát. Pěkně jsi to vystihla milá Dreamy :)
15.01.2017 21:05:11 Dreamy
K tomu asi musí Li každý dospět a těmi otázkami si projít...Jsem ve fázi,kdy nerada pokládám otázku "Máš mě rád?" Mnohem raději oznamuji...."Mám tě ráda".:-)
