Za skelným obzorem, za mlhou času
očima pátrám, hledajíc spásu
za dálkou nesmírnou, za horou z kamení
vzpomínky budoucnost z paměti vyplení.
Překročit moře a přebrodit řeky
skrývat se v pralesích či za zdmi Meky
a v ruinách z cihel poznávat paměti
v písku a potu, bez ženy, bez dětí.
Nechat si našeptat zbožnosti lidstva
strachy a radosti z ruin velkoměsta
potkávat stíny, zemřelých před léty
život byl kratičký bez šedin stoletých.
A tak se hrabu v odpadcích času
hledám tu ošklivost, ale i krásu
a z tajů života, který tu proletěl
tiše jsem poklekl a k tomu oněměl.