Víla naděje

Uvolnil jsem stavidla
rozbouřenému moři
smetlo všechna pravidla
a do nitra se noří.

Jako silou hurikánu
jako tlakem vody
jak kázáním z Vatikánu
duše jde do obrody.

Nemám snahu ochabovat
budím svoje síly
snad mě budou ochraňovat
křídla dobré víly.

Pokud ovšem zklamu
víla zmizí s tím
jak bolest zavře tlamu
zůstane jen splín.