Sny

Potkala jsem jich stovky

když měsíční kolovrat předl

řetízky mléčných mil

a slunce snídalo na druhé straně zeměkoule

porostlé hustými stíny

ani nemrkly jak by se zdálo

těkaly očima v oblouku po pokoji

když tma vymetala holubí trus na stropě

rána pak pustila mě na podmínku

 

Jindy zas po mě pátraly jako šílenci

štěkaly v hlavě jeden přes druhého

a bylo jich tisíce uzavřených v kruhu

od jara do zimy zdály se nicotné

ale jejich fialové podlitiny se rozlévaly daleko

za krycí obvaz přiložený na ránu

jako potetované vzpomínky

 

Některé ale vystupovaly z dužin letních románků

tokaly jako tetřívci u potůčků endorfínů

v siderické rotaci lásky jich byly miliony

a tiskly se do slovníku nahoty

kterému otékala místa intimních stránek  

dvě bouřlivé řeky v soutoku černá a bílá

po žihadlech v koutku úst otáčí se slunečnice