Návštěvnost
Díra v hlavě
Díra v hlavě
Dotýkám se lidských srdcí
uvnitř a v hlavě to trhá bolí
nejsem ve virtuálním světě
na bitevním poli stojím
(na pozvání od přítele)
kráčím úzkou chodbou
v zákopech se mi ruka chvěje
hliněná pevnost
jak málo je kolem naděje
(na lepší zítřky...)
v dálce se něco blýská
mosazné patrony korodují
známka bojů z blízka
jak zbytečné jsou války
(bez důvodů a s honbou po moci...)
tři měsíce voják hlídá čáru
jídlo tady koprem voní
v tomto nehostinném kraji
láska cinká zvoní
(dětí bez otců...)
procházím se ulicí
kolem domy spící
bez oken a lidí
chybí známky života
(hodina duchů...)
v rozstřílených budovách
jizvy se rychle šíří
spálené hračky fotky
domovy se bortí mizí
(jen prach zůstává a vše obléká ...)
zub války ohlodává vše
jak křehký život je
železné včelky letí
hřmící večery v napětí
(nočním můrám se tady daří...)
jak málo si vážíme klidu a míru
tam naopak vidím živou víru
pohladí mne duhové mosty z pastelek
přemostí na chvíli strach a bolest
(v lesknoucích očích smutku se rodí jiskřičky životodárné...)
Komentáře (11)
Komentujících (6)
Doporučit
Tiskbeznaděj... co víc říci... je krutá, nemá mantinely, nemá nic... jen smutný oči...
08.07.2022 23:14:25 | zelená víla
velmi vystižné pre dnešný svet plný nepokoja a vojen
10.05.2019 07:50:49 | Ally
Války jsou strašná věc, jako malé se mi o nich zdálo a v noci se budila s pláčem. Je smutné, že i bez válek je mezi lidmi mnoho zla. Tady si říkám, nedokážu změnit svět, nedokážu zastavit lidskou bídu, bolest, příkoří. Nedokážu nastolit lásku. Mohu však něco udělat pro jedince, pro sebe. Žít čestně a důstojně. S pokorou. Čím déle a poctivěji budu na sobě pracovat, tím náročnější si mohu klást cíle. A ty pak něco přinesou... Tvá mise je možná něčím podobným. Děkuji :-)
22.10.2018 07:55:59 | Helen Zaurak
určitě,když začneme měnit sebe,měníme i okolí částečně,jen vydržet :-)
Má mise...není umění bořit,ale stavět.
Takové cesty obohacují a jsou k nezaplacení.
Děkuji za sdílení a návštěvu :-)
24.10.2018 20:44:07 | Danger
Je to už pár let, co jsem ve skautském časopisu Světýlko četla řádky, které mi v srdci zůstanou. Kdyby se svět vešel do malé vesničky, tak ten, kdo by měl střechu nad hlavou, úplnou rodinu, měl by co jíst a pít a uměl by i číst, tak takový člověk, by měl všechno a byl by bohatý. Je to tak. Ostatní je jen pozlátko. Přeji Ti hezký večer a spoustu síly do života, Iva.
01.10.2018 20:58:57 | Iva Borecká
přesně ,to podtrhávám!
Já věděl podle Tvé tvorby,že ta příroda je v tobě zakořeněna(skauting)
Děkuji za blízkost!
01.10.2018 21:16:54 | Danger
hoj Jituli,mě šlo o to pomoc,přiložit ruku k dílu postiženým lidem na Dombasu a to se povedlo.Někdo jezdí k moři a někdo na Ukrajinu :-)
Pokud má kdokoliv zájem pomoct,tak se obraťte na Kodyho
http://www.chutpomahat.cz
30.09.2018 21:10:28 | Danger
...já vím.....dobře,že to pomohlo......Ji.
30.09.2018 21:15:46 | jitoush
.....nic není samozřejmé....i ty nejobyčejnější věci jsou ve stínu
války téměř nemožné nebo zhola nemožné.....je dobře,že si to svým způsobem
připoměl,vlastní prožitek má největší sílu..............Ji.
30.09.2018 20:59:19 | jitoush