Být chvíli s někým živým
Být chvíli s někým živým
Anotace: ...
Bezčasý Hádes
své blues prsty vyťukává
na stole tiše chládne bílá káva
drobečky chleba kolem tvojí sukně
Jsi jen tak opřená a netváříš se smutně.
Nebude nikdo řvát
až z hrobu hrůzou vstávaj vlasy
za chvíli, budeme se bavit
o počasí...
A přesto, jsi tu víc, než kdybys živá byla
pramatka, prabába
blankytem očí
nebe skryla.
Komentáře (19)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
Někdy, když je člověk s někým živým, chce, aby byl radši s někým mrtvým. Moje babička je mrtvá. Drobila si chleba do kafe. Byla to moc hodná, dobrá duše. Vřele doporučuju.
21.04.2022 21:15:56 | Kaprikorn
Jenže to musí být melta a chleba už tvrdkavý, aby to mělo tu chuť:) a to už se málo komu chce vařit:). Díky za tip.
21.04.2022 22:00:56 | Malá mořská víla
Moc se mi to líbí. Skončil bych u počasí. Ale ty jsi autor a ty víš, proč to tak je.
21.04.2022 19:50:55 | vrbák
Děkuji... vím jsem moc ukecaná... řeklo mi to už víc autorů, že kratší jsou lepší... mám i haiku:)
21.04.2022 20:34:23 | Malá mořská víla
Kratší neznamená nutně lepší.
Znám několik lidí, co "píšou haiku" a je to dost mizérie.
Stalo se mi to kolikrát, že jsem napsal tři sloky a pak tu poslední smazal. To "počasí" je geniální, stejně jako název.
21.04.2022 20:53:30 | vrbák
za chvíli budeme se bavit o počasí ... :) pro mě top, a pak ty drobečky kolem sukně ... úplně živé. Je fajn být chvíli s někým živým :)
21.04.2022 08:32:08 | lawenderr
Já pod ní byla živá:) dvouletá a některé fragmenty si vybavuju:)
21.04.2022 08:33:45 | Malá mořská víla
to je divný pocit ... opravdovost. A trochu děsivý :)
Pak bych tam nemalovala toho Háda a blankyt - bo to není vzpomínka, to už si cucáš z prstu a okrajuješ ten pocit ... ale jen za mě, ty víš, co píšeš :) Já jsem čtenář tábající (Bé je správně - Philog ví :))
21.04.2022 08:49:20 | lawenderr
Nepíšu to jako dítě... už jsem se posunula dozrávám :)
Opravdové to je ... píšu to teď.
Žije ve mě já vyrůstám z ní a dalších...
Básněnka má pravdu... verše se nemají vysvětlovat:)
21.04.2022 08:55:15 | Malá mořská víla
jen tak opřená … připomněla jsi mi Vlastu Redla… má krásnou píseň o smrti… tak nějak jste mi oba splynuli… z.
21.04.2022 08:05:50 | zdenka
