Slova, co padají, na její hlavu.
Bodají jak nože v uličce na popravu.
S láskou v srdci a zklamáním v duši,
jde cestou dál a moc dobře tuší.
Že všichni ostatní, chtějí ji soudit.
Však musí být silná a nesmí se hroutit.
Nekráčí sama, v náručí štěstí,
které svým úsměvem cestu ji klestí.
Do srdce blízkých, lítost se vkrádá...
Třeba se jednou začne mít ráda...
07.09.2022 10:02:34 Kan
To je, ale, povedené. To by se dalo rapovat.(doufám, že jsem to napsal správně)