Anotace: Třísloková báseň o marné lásce, bolestném prozření a pomalé očistě od citové špíny. Vypravěč v rytmu opakování „přes rok“ sleduje, jak se naděje mění v rezignaci, až po konečné smíření.
Přes rok jsem marně zkoušel najít
k jejímu srdci kdesi ztracený klíč.
Přes rok jsem pokoušel se své city k ní hájit —
ne, tentokrát nehnal mě k tomu jen chtíč.
Přes rok jsem radoval se z její blízkosti,
když čas si na mě ve své nudné chvíli našla.
Přes rok jsem dával jí své vřelé něžnosti —
odměnou nadávky mi byly a špína zašlá.
Přes rok je zase kartáčem hrubým budu smývat,
nezdravit, nesmát se, jen hlavu odvracet stranou.
Přes rok teď budu si ta slova v mysl vrývat —
sám budu přemýšlet nad svou zvonící hranou.
To jsou ty rány, které nám život uštědří a které si musíme zhojit sami... a zotavování trvá. Tvé verše bezprostředně promlouvají ke čtenáři, je znát, že autor si prošel četnou řádkou zklamání. Přeji mu vše nejlepší. Ať se rány pěkně zacelují.
06.09.2022 20:33:03 | Rozmarýna