Drásot

Drásot

 

 

 

Světlo se drápe

po žebříku žaluzií

Jako by říkalo:

"Čum, jak je venku krásně"

mrzutě však šprušle sklápím

a světlo postupně plače stíny

Bývali jsme kamarádi

a byť mi nic neudělalo

a ani jsme se nepohádali

zevšednělo mi ///

Našel jsem si tedy stín

do kterýho můžu stále něco kreslit

a on do sebe nechává

ochotně rýt všechnu fantazii

všechny ty podělaný myšlenky

za cenu jeho bolesti

kterou mi však nikdy nedokáže ///

 

 

 

Autor GiovaniDaVinci, 20.11.2023
Přečteno 118x
Tipy 20
Poslední tipující: svubova_k, Sonador, Frr, Marten, jort1, lawenderr, IronDodo, Anfádis, martinaV, Psavec, ...
ikonkaKomentáře (5)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Přesvědčivý a originální text.

21.11.2023 03:45:58 | mkinka

líbí

jseš bratře hoden svého jména - TO ROZHODNĚ ST*

21.11.2023 03:44:42 | Frr

líbí

...já tomu říkám sluníčková depka...kdy tě štve i světlo a že je venku krásně...jedna z nejhorších...musíš zalézt do stínu.

20.11.2023 18:57:05 | Marten

líbí

na konci přemýšlím, koho co bolí :)

20.11.2023 14:17:13 | lawenderr

líbí

Světlo a stín...stále pospolu,
jednou dole, pak zas nahoru,
provázky žaluzií přetrhat,
aby svitlo...mohlo hřát:)

20.11.2023 05:15:02 | Dreamy

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí