tapety

 Jsem Amélie. Koukám na sto tisíc věcí najednou,

 

Běžím prázdnou krajinou a přemýšlím co dál.

 

Je tisíc otázek a nula odpovědí.

 

Řekněme si šťastné a veselé aby vůbec šťastné a veselé nebyly.

 

Utíkej dál, stejně nikdy neutečeš.

 

Další rok, další story, další konec, další vše.

 

Můžu napsat sto tisíc věcí, stejně jako všichni. A bude to nakonec k ničemu,

 

Dvaatřicet let a stále bez odpovědí.

 

Život je život a je takovej jakej je. I když se staví zády stejně jsi pořád tady.

 

Proč koně spí ve stoje, proč se sloni otírají choboty a proč nejsem hodná ničeho.

 

Sto procent lásky a milion procent opovržení.

 

Hrozně moc chci psát ale už mi to nejde.

 

Jsem Amélie.

 

I se vším tím pitomým sestřihem. Se vším, co představovala. Jsem to já.

 

Až jednou otevřeš oči, budu tam.