Jsem dcera

Jsem dcera.

Nejsem nejstarší,

Nejsem nejmladší

Nejsem ani prostřední..

Jsem prostě zbylá.




Narozena ne-čekaně

Vychována samostatně




Láskou nepolíbená

Nároky přehlcená.




Ve škole líná a hloupá označena

Doma k pozoru neustále připravena




Není klid tady ani tam

Pod peřinou se schovávám.




Pláču a přeji si

Vysvobození z této tragédie

Snad on jednou přijde.




Alkohol, tráva, přátelé moji

Mnohem dřív přišli, než by měli.




Emočně nestabilní chodící po hraně, s úzkostmi a panikami, setkávám se denně.




Jednou je to lepší, jindy hůř, celé ty roky nevím, co teď, ve 35, vím už.




K tomu všemu jdu z mánie do deprese, poslední nálepka, cyklotymie se mnou se nese.




Proč takový skok z dětství do dospělosti?




Byly to další roky temna a bylo jich dosti