A přesto jsem
A přesto jsem
Sbírky » Poezie
(21.06.2025 - rozpracováno)
Prolog: Tato sbírka není světlá.
Není snadná na čtení.
A už vůbec není útěšná.
Je to sestup.
Je to záznam mysli, která se rozpadá, skládá, a znovu padá.
Jsou to dny v mlze, v bolesti, v tichu, které dává slyšet příliš.
Nehraji zde žádné role.
Nesnažím se být lepší, statečnější ani srozumitelnější.
Není to literatura ve své uhlazené podobě. Je to dýchání mezi nádechem a výdechem.
Je to záznam života, když bolí být.
V básních je cítit opakování.
Motivy, které se vrací, ne proto, že by nebylo o čem jiném psát,
ale protože život v temnotě se nevyvíjí lineárně.
Bolest se neuklidní jedním veršem.
Úzkost neodejde po jednom rýmu.
A přesto jsou tyto verše pokusem zachytit.
Pojmenovat.
Zůstat.
Čtenáři, možná budeš zahlcen.
Možná ti bude těsno, možná se budeš chtít odvrátit.
Možná v tom ale poznáš kus sebe — nebo někoho, koho jsi miloval.
A možná, jen možná, se ti mezi řádky zjeví tichá otázka:
Co když v tom nejsem sám?
—
(nenechávám si světlo. Nevedu k němu. Ale dávám ti prostor ho hledat.)
Není snadná na čtení.
A už vůbec není útěšná.
Je to sestup.
Je to záznam mysli, která se rozpadá, skládá, a znovu padá.
Jsou to dny v mlze, v bolesti, v tichu, které dává slyšet příliš.
Nehraji zde žádné role.
Nesnažím se být lepší, statečnější ani srozumitelnější.
Není to literatura ve své uhlazené podobě. Je to dýchání mezi nádechem a výdechem.
Je to záznam života, když bolí být.
V básních je cítit opakování.
Motivy, které se vrací, ne proto, že by nebylo o čem jiném psát,
ale protože život v temnotě se nevyvíjí lineárně.
Bolest se neuklidní jedním veršem.
Úzkost neodejde po jednom rýmu.
A přesto jsou tyto verše pokusem zachytit.
Pojmenovat.
Zůstat.
Čtenáři, možná budeš zahlcen.
Možná ti bude těsno, možná se budeš chtít odvrátit.
Možná v tom ale poznáš kus sebe — nebo někoho, koho jsi miloval.
A možná, jen možná, se ti mezi řádky zjeví tichá otázka:
Co když v tom nejsem sám?
—
(nenechávám si světlo. Nevedu k němu. Ale dávám ti prostor ho hledat.)
