Víc než můj starý svět

Tisíckrát zraněna

vlastně stále znovu

hledala jsem útočiště u zvířat

tvorů

nepředstírající svoje

city

Dítě jsme neměli

byli tedy psi a kočka místo dětí

slavily

Vánoce

rozbalovali jsme s nimi dárky

co přinesl jim

Ježíšek....

Krásné to bylo láskyplné

byly sme rodina

mi dva

dvě labutě a jejich mláďata 

Vždy jsem se ke zvířatům

vracela

znovu a znovu

Tisíckrát a nekonečně

bez důvodu

nehostině

ničená křehká

duše

hledala u zvířat

únik a taky rodinu

a naplnění

opečovávat a chránit

jsem chtěla moc

a mít živou bytost co neničí mi svět

a pak ....

Přišel můj syn

on jediný je předčil

jediný

S nim jsem se nalezla

A tak žiji dál .....

On je cokoli nejkrásnějšího

láska a mé dítě drahé

on je vše.

Ale zvířaty dál se obklopuji

jen

on je tu ten

PRVNÍ 

Zvířata mám stále moc ráda ale jeho nejvíc...

Kdo to ví?

Jen Ten

co srdcem vidí

mě

s

duší matky

V

duši syna i zvířete