"Na pátém nástupišti" je básnické dílo, které v sobě kromě básnických prvků přináší i určitou vtipnost a lehčí náladu. Autor se snaží využít prostředí na nástupišti jako námět k obecnému tématu - situaci, kdy se všichni snaží být někde na čas, každý má svoje zájmy a vlastní závody. Úvodní verše rozebírají atmosféru nástupiště v raních hodinách, kdy všichni spěchají do práce, a z ní se přenáší ke skupině myší, o kterých autor tvrdí, že jsou rovněž samočinným mechanismem, který se během dne rozehřívá a pak zase zchladne. V dalších verších autor připomíná, že tato situace připomíná závod mezi myšmi a svišti, křečky a dalšími zvířátky a dokonce i s dětmi. Básník připomíná, že všichni se baví a hrají si, jako by to byl závod na stadionu. Na konci básně změní námět a přenáší čtenáře do Brna na Kolišti, kde autor zmiňuje semafory a šaliny, připomínající jízdu vlastním autem.
Silné stránky tohoto díla spočívají v lehkosti, humorném nádechu a skvělé letní atmosféře, kterou básník snaží přenést na čtenáře. Básnění je rychlé a svižné, i když se autor pokouší vést čtenáře různými směry. Celkově se autorovi daří přiblížit závodění na nástupišti a atmosféru kolem něj v celé její různorodosti a rozmanitosti.
Slabší stránky tohoto díla se dají najít v některých větách a hlavně v nápodobě myšlení - tedy postojích myší a jejich přirovnání k lidem a jejich problémům. Některé pasáže by si také zasloužily větší pozornost a snaživost, aby čtenář měl pocit, že se jedná o jedno dílo a ne o různé pasáže poskládané do sebe. Autor celkově vzdoruje velkým tématům, ale v některých chvílích působí jako by se chtěl rozcoupnout na něco širšího a složitějšího, což však neustále nevychází.
04.06.2023