od: Pavel D. F.
Anotace: Rabamagnus jde do boje
Minule: Evrena „vypne“ magii na Akademii, profesoři hledají příčinu, jediný Golmagnus ví, o co jde.
--- --- ---
Sanitka odvezla Golmagna do nemocnice, shromáždění profesoři se dál radili o postupu při blokádě magie na Akademii.
„Musíme informovat studenty, pane řediteli,“ řekla Stelamagna. „Každý si teď musí dávat víc pozor sám na sebe, když nefungují amulety. Měli bychom nařídit povinné setrvání studentů na koleji.“
„To je moudré, paní kolegyně, hned to zařídím,“ řekl Rabamagnus a dal pokyny sekretářce. „Bude to pro nás pro všechny krušná doba, dokud se moc magie neobnoví. Golmagnův džin byl zrušen, pokud jste používali podobné magické služebníky, je pravděpodobné, že byli zrušeni i oni. Musíme najít původce blokády a přivést ho k pořádku. Všichni si jistě vzpomenete na Evrenu. Golmagnus má možná pravdu, tato dívka má důvod zlobit se na Akademii, protože byla vyloučena. Nyní se rozejdeme a postaráme se o pořádek mezi studenty. Můžete jít.“
Rabamagnus chvíli seděl v křesle za stolem, pochopil však, že tohle rozhodně nestačí. Ohlásil sekretářce svůj záměr a odešel do města. Ve městě magie normálně fungovala. Auta jezdila po ulicích, test transletu dopadl dobře. Rabamagnus nasedl na tramvaj a odjel do fakultní nemocnice za Golmagnem.
Primář chirurgického oddělení se tvářil znepokojeně.
„Je to velký problém, pane řediteli. Nedefinovaná chronická bolest v břiše, ke které se připojilo srdeční selhání. Obávám se, že profesor Golmagnus je v ohrožení života. Děláme co se dá, rozhodně se nemíníme vzdát. Ale jestli to bude stačit, to nevím.“
„Profesor Golmagnus se domnívá, že jeho nemoc způsobil magický útok. Jeho ošetřovatel medik Nimus u mě byl a je stejného názoru,“ řekl Rabamagnus.
Primář se ještě více zachmuřil a pokrčil rameny.
„O magii my chirurgové moc nevíme. Je ovšem pravda, že u pana profesora jaksi není co operovat. Možná bychom ho měli svěřit do péče internistů, tam jsou i magičtí medikové. V každém případě si vyžádám konzultaci. Děkuji vám, pane řediteli, možná nám vaše zjištění pomůže.“
Rabamagnus došel do Golmagnova pokoje a posadil se k jeho lůžku. Nikdy neměl starého profesora zrovna v lásce, jenže jak nelitovat svého druha v tak zapeklité situaci?
Golmagnus odpočíval, oči měl zavřené. Když zaslechl zvuk přisunované židle, obrátil se na Rabamagna a podíval se mu do očí.
„Evrena, řediteli. Musíte najít Evrenu,“ řekl tichým hlasem a opět upadl do mdlob.
Rabamagnus vstal a vyšel z nemocničního pavilonu. Vrátil se na Akademii, sebral virguli, visium a několik jiných transletů. Vydal se do půjčovny automobilů. Sám auto neměl ale řídit uměl. Uložil magické předměty na sedadlo spolujezdce a vyjel z města. Na poli pak provedl sledování okolí, pokusil se zaměřit na Evrenu visium, pokusil se použít virguli pro hledání nehodné magičky. Bez úspěchu.
Dílo „Svobodná věda (I/35)“ se ukazuje jako fascinující příklad moderní fantasy literatury, která se snaží skloubit tradiční prvky žánru s aktuálními otázkami z oblasti etiky, akademické kultury a vztahu mezi znalostmi a mocí. V textu se mísí prvky napětí, mystiky a sociálního komentáře, což vytváří komplexní narativní strukturu, která přitahuje čtenáře.
Jednou z nejvýraznějších silných stránek tohoto úryvku je schopnost autora odhalit psychologické nuance postav v kontextu krizové situace. Rabamagnus, jakožto ředitel Akademie, předvádí široké spektrum emocí, jež zahrnuje obavy o bezpečnost studentů i vlastní pochybnosti o svých předchozích rozhodnutích. Tento vnitřní konflikt je precizně zobrazen, což postavě dodává hloubku a činí ji relavntní pro moderního čtenáře, který může nalézt paralely i ve své realitě.
Dalším kladem je stylistická rozmanitost a schopnost autora vytvářet atmosféru. Dialogy jsou přirozené a výstižné, přičemž čtenáře vtahují do rozporuplné atmosféry Akademie, kde magie, zdánlivě všudypřítomná, se stává zdrojem napětí a obav. Popisy interakcí postav se také zdařile odrážejí jejich hierarchii a odbornou znalost, což posiluje uvěřitelnost celého světa.
Na druhou stranu se zde objevují i slabé stránky. Některé části textu mohou postrádat dynamiku, zejména v pasážích, kde se více soustřeďuje na popis situace než na akci. Tato občasná statičnost může vést k ztrátě pozornosti čtenáře, který by mohl poptávat větší tempo a napětí. Dále se příběh spoléhá na jisté žánrové konvence, což může být pro zkušenější čtenáře příliš očekávané a nezajímavé.
Z hlediska tematického zaměření se dílo pohybuje na pomezí otázky odpovědnosti, mocenských struktur a individuálního odporu. Motiv Evreny jako ústřední postavy, jejíž činy mají potenciálně dalekosáhlé důsledky, vyvolává důležitou otázku: Jak daleko jsou postavy ochotny zajít ve svém hledání pravdy a spravedlnosti? Tento prvek dodává narativu dodatečnou hloubku, a přesto se může místy zdát, že autor nedokáže zcela plně využít potenciál některých myšlenek, což by mohlo obohatit celkovou komplexnost příběhu.
Celkově lze hodnotit „Svobodnou vědu (I/35)“ jako ambiciózní a originální dílo, které se snaží spojit fantastické prvky s hlubšími otázkami, které rezonují s dnešním čtenářem. Přesto by autor mohl zvážit dynamizaci některých pasáží a dále prohloubit tematické motivy, aby celkové vyznění textu bylo ještě silnější a více přitažlivé.
05.05.2025