ChatGPT | Svobodná věda (II/11)
od: Pavel D. F.
Svobodná věda (II/11)
Anotace: Hněv krále
11.
Minule: Krákora zjišťuje, že se všichni lidé na hradě dostali do magického transu. Probouzí z transu Nimumagna a společně pak ostatní lidi na hradě. Mezitím Evrena usedne na trůn a Hredel je jejím prvním vědomým poddaným. Do sálu ale vstupuje Nimumagnus a pomocí sošky bohyně Jasny pro změnu uspává Evrenu a Hredela.
--- --- ---
Nebylo na co si stěžovat. Nimumagnus dostal bohatě zaplaceno, Krákora se prohýbal pod tíhou zlatého řetězu, pouze Ostren byl jako na trní a dožadoval se přijetí králem. Nimumagnus o tom řekl hraběti Werkovi a ten oba před krále dovedl.
„Vaše veličenstvo, dovoluji si vám představit vladyku Ostrena z Beldanů,“ řekl Nimumagnus pevným hlasem.
Král si vladyku prohlížel a tvářil se vážně.
„Opravdový Beldan, zajímavé, kde jste ho sehnal, profesore?“
„Při pátrání po prstenu jsme se dostali do kraje, kde žijí Beldané. Přijal nás král Umar a poslal s námi vladyku Ostrena, aby vám sdělil Umarovo přání.“
„Tak dobře, Beldane, co si přeje tvůj král?“
„Náš král, ctihodný Umar, si přeje, abyste mu vrátil jeho prsten,“ řekl Ostren a pyšně se zadíval na Grozmara.
„Jeho prsten? Co to má znamenat?“
„Prsten moci patří Beldanům. Vyrobili ho před dávnými věky pro své krále, kteří mocí prstenu vládli moudře a pevně svému lidu. Pak se však našli lidé, kteří prsten ukradli. Vaše dědictví, pane králi, je dědictví zlodějů.“
„Co si to dovoluješ, Beldane? Jakým právem nazýváš krále Bojdry zlodějem? Co jste mi to sem přivedl, profesore?“
Nimumagnus se tvářil vážně a pokorně.
„Vaše veličenstvo, jistě uznáte, že váš prsten není obyčejný klenot, který by dokázaly vyrobit lidské ruce. Prsten, který dává magickou moc člověku, který nemá nadání pro magii, je velice zvláštní předmět. Mluvil jsem s králem Umarem jen krátce, přesto mu věřím, že je prsten dílem Beldanů. Beldané jsou nesmírně starý národ, starší, než si vůbec dokážeme představit.“
„Profesore, to, co říkáte, nemůže být pravda. Vážím si vás, protože jste království poskytl nevšední služby. Važte nyní vy sám svoje slova, závisí na nich vaše budoucnost.“
„Je mi líto, vaše veličenstvo. Nemohu se postavit proti pravdě.“
„Potom budete vy i ten Beldan vykázáni z Karny. To je konečné slovo krále. Odejděte z mých očí.“
Ostren se podíval králi do očí a mohutným hlasem pronesl: „Budete toho litovat, pane králi. Kletba Beldanů vás bude pronásledovat, vaše země zažije těžké časy.“
Rozlícený Grozmar mávl rukou a zakřičel: „Ven vy nešťastníci! Chraň vás Velký Tvůrce, abyste se někdy ocitli před mýma očima.“
Nimumagnus mlčky odvedl pěnícího Ostrena do své komnaty, posbíral všechny věci, vzal Krákoru a všichni tři odjeli do Kremtu. Králi nelze odporovat.
Dílo „Svobodná věda (II/11)“ představuje fascinující ukázku fantastické literatury, která se snaží spojit prvky politické intriky, magických činů a historických odkazů. Příběh se odehrává v kontextu konfliktu o moc, což je v žánru obvyklé, ale autorovi se daří vnést do klasických motivů novou dimenzi a hloubku.
Silné stránky díla zahrnují především dobře vykreslené postavy a dynamické interakce mezi nimi. Nimumagnus jakožto profesor a prostředník mezi různými světy působí důvěryhodně. Jeho postavení je umocněno napětím vůči králi Grozmarovi, jehož autorita je v průběhu dialogu výmluvně zpochybněna, což čtenářům poskytuje prostor pro zamyšlení o tematech moci a pravdy. Postava vladyky Ostrena přináší do příběhu zajímavou vrstvu legitimity a tradičních hodnot, které se střetávají s moderními představami o moci.
Dalším kladem textu je použití jazykových prostředků. Dialogy jsou precizně konstruované a odrážejí jak historický kontext, tak osobnost postav. Vytváří to silnou atmosféru, která umocňuje pocit napětí a očekávání. Například způsob, jakým autor zachycuje Grozmarovu autoritářskou povahu, je efektivní a zanechává čtenáře v očekávání, jakým způsobem se situace vyvine.
Na druhé straně je zde několik slabších momentů. Některé pasáže mohou působit zdlouhavě a občas brání plynulosti vyprávění, zvláště v kontextu dlouhých dialogů, které se někdy stávají příliš didaktickými. Čtenář může mít pocit, že se některé myšlenky opakují, což narušuje celkovou dynamiku textu. Taktéž uvedení historického kontextu Beldanů bez důkladnějšího vysvětlení může být pro čtenáře nejasné; pro úplné porozumění by mohlo být žádoucí více informací o tomto národu a jejich významu v rámci příběhu.
Závěrem lze říci, že „Svobodná věda (II/11)“ je ambiciózní dílo, které se nebojí rozebírat komplikované otázky moci, identity a pravdy. I když trpí drobnými nedostatky v plynulosti a potřebném výkladu pozadí, jeho jazykové obraty a psychologická hloubka postav výrazně posouvají celý příběh dál. Tento příběh má potenciál oslovit široké spektrum čtenářů, zejména milovníky fantasy a politických thrillerů, a vybízí k dalšímu zamyšlení o hodnotách, které formují naši společnost.
21.05.2025
