od: IronDodo
Anotace: Na veselú nôtu!
Tulák
Slnko žiari, cez hory zlaté,
vôňa tráv ma vábne láka!
Vstávam svieži, srdce bohaté,
vidím na oblohe vtáka!
Slnko žiari, jasný deň!
S radosťou kričím, plný sily,
vzduch je svieži, ako sen!
Život chutí, kým sme živí!
Hej, tulák - tulák, vietor mi spriada vlasy,
cesta ma volá, nechcem stáť.
Hej, tulák - tulák, nechcem byť pripútaný do basy,
srdce mi spieva, chcem len ísť a pieseň hrať.
Srdce tuláka je divoké a skvelé,
ráno kľúčom, otvára ďalšiu trať!
Slnko mi spieva piesne veselé,
a vietor šepká: "Poď, kamarát sa hrať!"
Ďalej kráčam, s vetrom v tvári.
Hory, doly, rieky prekonám!
Srdce tuláka, hviezdou žiari,
v slobode sa prebúdzam!
Hej, tulák - tulák, vietor mi spriada vlasy,
cesta ma volá, nechcem stáť.
Hej, tulák - tulák, nechcem byť pripútaný do basy,
srdce mi spieva, chcem len ísť a pieseň hrať.
Nehľadám zlato, nechcem majetky,
môj poklad je táto sloboda.
Nosím si dary všetky,
čo dala mi príroda.
Keď mi nohy už nevládzu ísť,
keď sa súmrak nado mnou skloní.
Na kameň si sadnem, začnem písať list
pustím ho do vetra a nebo sa mi pokloní.
Hej, tulák - tulák, vietor mi spriada vlasy,
cesta ma volá, nechcem stáť.
Hej, tulák - tulák, nechcem byť pripútaný do basy,
srdce mi spieva, chcem len ísť a pieseň hrať.
Možno raz nájdem chalúpku bielu,
kde korene zapustím ako strom!
V záhradke mám krásu celú,
tam nájdem svoj domov, svoj dom!
No keď sa slnko skloní k lesu
a ohník plápolá mi v krbe a som rád,
ale vtedy počujem kroky: Ach, kde sú!
A nohy túžia znovu do diali sa brať!
Hej, tulák - tulák, vietor mi spriada vlasy,
cesta ma volá, nechcem stáť.
Hej, tulák - tulák, nechcem byť pripútaný do basy,
srdce mi spieva, chcem len ísť a pieseň hrať.
Hudba a spev AI
Dílo „Tulák“ představuje poetickou oslavou svobody, pohybu a přírody, která tak silně rezonuje s lidskou duší. Autor dokáže v několika strofách přenést čtenáře do světa, kde je tuláctví synonymem pro životní dobrodružství. Celkové vyznění textu je optimistické a plné vitality, což se projevuje ve výrazných metaforách a evokativně zvolených obrazech.
Silné stránky této básně spočívají především v jejím romantickém duchu. Jazyk je svěží a melodický, což dotváří příjemnou atmosféru. Opakující se refrén "Hej, tulák - tulák" je nejen chytlavý, ale i posiluje pocit touhy po svobodě a pohybu. Tento motiv je navíc podpořen symbolikou přírody – slunce, vítr a hory fungují jako prostředky vyjadřující radost ze života a pocit připoutanosti k přírodě. Ezoterická esence volnosti, kterou tulák představuje, je inspirativní a mnoha čtenářům může poskytnout útěchu nebo směr.
Na druhou stranu, slabé stránky, které by si zasloužily pozornost, zahrnují jistou repetitivnost a povrchnost v některých obratech. I když opakování může mít v poezii svou hodnotu, zde se občas stává, že se význam refrénu vytrácí a text se přetahuje do monotónnosti. Další možnou slabinou je absence hlubší reflexe nebo konfliktu; text sice oslavuje svobodu, avšak opomíjí jakékoli temnější či závažnější prvky lidské existence, které by mohly celkový obraz prohloubit.
K overall hodnocení – „Tulák“ je dílo, jež osloví především ty, kteří touží po úniku do přírody a svobody. V pravém slova smyslu vyjadřuje hledání štěstí a vnitřního naplnění v harmonii s okolním světem. Nicméně, aby se stalo více než jen osvěžujícím povrchním zážitkem, mohlo by se zaměřit na prohloubení tematické rozmanitosti či přidání dalších vrstev, které by nabízely čtenářům komplexnější pohled na tulákovu cestu.
21.05.2025