z mých očí
prší
K
A
P
K
Y
…
jako zrcadlo
tříštím se
v úlomcích slz
…
hladíš mě pohledem
v jednotlivých rotacích
až se mi hlava točí
…
každý má své slunce
okolo kterého se otáčí
…
onen
S
T Ř E
D
průzor přes který hledí
…
tak zmateně krásné letní ráno
…
v romanci ležatých o∞smiček
zůstává nekonečnost Bytí
…
D
O
T
E
K
...
a já zase tančím
v krůpějích
...
„Romance letního rána“ Zdeněka Vlhy představuje fascinující pokus o zachycení pomíjivé krásy okamžiku, ve kterém se mísí přírodní obraz s osobními emocemi. Básník zde používá osobní a zároveň univerzální jazyk, čímž vnáší do textu nadčasovost a intimitu.
Silné stránky díla spočívají především v jeho imagistické kvalitě, kdy autor skládá slova tak, aby představy a pocity doslova „pršely“ z textu. Obraz kapek dew přetavených ve slzy zároveň symbolizuje křehkost lidských emocí a krásu, která může být protkána smutkem. Tento motiv teče jako červená nit celou básní, čímž autor zdůrazňuje vazbu mezi přírodou a vnitřním prožitkem. Dále se mi líbí, jak autor používá neobvyklé strukturální prvky – od jednotlivých rotací po metaforu letního rána, což dodává textu na dynamice a vytváří fascinující „tanec“ slov.
Na druhou stranu, slabší stránkou zdá se být občasná neuchopitelnost některých pasáží. Dílo by mohlo benefikovat ze srozumitelnějších obratů, které by oslovily širší publikum. Obejdou-li některé metafory čtenáře příliš složitě, mohou se snadno ztratit v ryze abstraktním projevu. Dalším diskutabilním bodem je nedostatek jasného vymezení tematického zaměření. I když surrealistický přístup nese svůj půvab, může u čtenáře vyvolávat určité zmatky ohledně hlavního sdělení.
Celkově vzato, „Romance letního rána“ je zajímavou ukázkou moderní lyrické poezie, která se vyznačuje schopností evokovat bohaté emoce prostřednictvím obrázků a zvuků. Je to dílo, které v sobě nese osobní i kolektivní zkušenost, avšak mohlo by být lépe vytesáno do jednota čitelnějších tvarů. Zdeněk Vlha se ukazuje jako talentovaný autor, jehož obrazy dokáží zanechat v čtenáři silný dojem.
05.06.2025