od: Philogyny1
Anotace: zůstaň
Les propustil listí
pro skleněnky mrazu
nahotou sám čistý
A do kapes říční perly místo nábojů
aby hvězdy nebolel střelný prach ráže winchester dvě stě sedmdesát šest
jednou ti je navléknou
pomalu chápavě
jednu po druhé
nikdy nenajdou celý náhrdelník
uškrtí tě vlastní dech
samota
---
zapaluješ pod měsícem loňskou svíčku Candle
Bivojek nepřišel
les propustil listí
pro skleněnky mrazu
nahotou sám čistý ---
---
---
/zůstaň/
Uvězněný vítr kvílí za okluzní frontou sen
/zamkla jsi mstivě v říjnu říji fantazie/
někde tam žije kouzlo troubení
Adelheid
listím pochodují jeleni v podkolenkách s prostřeleným čelem a
zlatými parohy
---
ohneš se
zvedneš svou stopu
je stříbrná
máš opuštěnou dlaň
Tu vzpomínku
hýčkej nemluv
jenom houpej kolíbku
když bude nejhůř
narodíš se
---
je noc
obrysy dne ztrácí svou autentičnost
přesvědčivost měsíce zvedá hladinu hlubiny
kolik je v nás vody?
odlít do přílivu odliv
a nezalknout se při tom náhle rozkvetlými modrými kosatci
„Les propustil listí“ je dílo, které se vyznačuje bohatým obrazovým jazykem a metaforickým myšlením. Text má hypnotickou atmosféru, kterou vytváří souhru přírodních a emocí nabitých obrazů, a přitom se vyjadřuje k hlubokým tématům existence, samoty a paměti.
Silné stránky tohoto díla spočívají především v jeho jazykové poetice a schopnosti vzbudit v čtenáři intenzivní nálady. Úvodní verše „Les propustil listí pro skleněnky mrazu nahotou sám čistý“ vytváří obraz nahlédnutí do křehkosti existence a přírodních cyklů. Motif listí a zimního chladu je v textu opakovaně vracením prvkem, což podtrhuje téma proměny a plynutí času.
Dále, v části kde se mluví o „kapes říční perly místo nábojů“, se autor dotýká subtilních nuancí bolesti a ztráty, čímž vybízí k zamyšlení nad tím, co skutečně zůstává, když vezmeme v úvahu nejen fyzické ztráty, ale i emocionální. Vybavení hvězdami a vyhnání z bolesti „střelným prachem“ je silnou metaforou touhy po nevinnosti a ochraně před traumatem.
Dalším aspektem, který je třeba pochválit, je důmyslné použití kontrastů, jako je opuštěnost a intimita, zranitelnost a síla. Například obrat „ohneš se / zvedneš svou stopu“ naznačuje osobní růst a transformaci, i když je zatížený nostalgií a ztrátou.
Na slabších stránkách textu se však může zdát, že některé pasáže jsou více abstraktní než srozumitelné. Například fráze jako „Uvězněný vítr kvílí za okluzní frontou sen“ mohou působit pro laika jako nadměrně komplikované, což může snižovat celkovou přístupnost textu. Podobně, místy se lze setkat s pocitem, že zahlcením detailů a obrazy je emocím odepřeno praktické vyjádření, což může pro některého čtenáře znamenat ztrátu jasného narativu nebo strukturální linie.
Závěrem lze říci, že „Les propustil listí“ je intenzivní a esteticky silné dílo, které nabízí hlubokou poetiku a bohaté symbolické vrstevnatosti. I když některé prvky mohou být pro čtenáře složité, celkové vyznění a hloubka myšlenek dělají z textu pozoruhodnou ukázku literární kreativity.
06.06.2025