Anotace: zůstaň
Les propustil listí
pro skleněnky mrazu
nahotou sám čistý
A do kapes říční perly místo nábojů
aby hvězdy nebolel střelný prach ráže winchester dvě stě sedmdesát šest
jednou ti je navléknou
pomalu chápavě
jednu po druhé
nikdy nenajdou celý náhrdelník
uškrtí tě vlastní dech
samota
---
zapaluješ pod měsícem loňskou svíčku Candle
Bivojek nepřišel
les propustil listí
pro skleněnky mrazu
nahotou sám čistý ---
---
---
/zůstaň/
Uvězněný vítr kvílí za okluzní frontou sen
/zamkla jsi mstivě v říjnu říji fantazie/
někde tam žije kouzlo troubení
Adelheid
listím pochodují jeleni v podkolenkách s prostřeleným čelem a
zlatými parohy
---
ohneš se
zvedneš svou stopu
je stříbrná
máš opuštěnou dlaň
Tu vzpomínku
hýčkej nemluv
jenom houpej kolíbku
když bude nejhůř
narodíš se
---
je noc
obrysy dne ztrácí svou autentičnost
přesvědčivost měsíce zvedá hladinu hlubiny
kolik je v nás vody?
odlít do přílivu odliv
a nezalknout se při tom náhle rozkvetlými modrými kosatci
Teda...
chtěla jsem reagovat
napsat pár slov
už jsem i měla pocit že vím
že dám tu cestu
ale čím dál jsem klouzala tý básni od krku po hřbetu dolů
tím větší ticho
umlčela
ST*
06.06.2025 22:44:09 | cappuccinogirl
... A do kapes říční perly místo nábojů
aby hvězdy nebolel střelný prach ráže winchester dvě stě sedmdesát šest ... Kalamity Philog :)
Kdybys byla řeka, budeš Amazonka.
Na Bivojka jsem už zapomněla - vyhrabalas zas na povrch ten soucit, zachraňovat škodnou :) A otázku, kdo je větší škodná a kdo je vlastně vůbec škodná - a jak dokázat, aby to nebolelo.
06.06.2025 09:39:37 | lawenderr
No jo, taková ráže neexistuje, že. Ale ta Kalamity mě rozchechtala, jsem , že. Směju se tu pořád. Bivojek je moje srdcovka. Kdysi, to jsem byla holka a bydleli jsme ve statkové bytovce, donesl manžel domů miniaturní prasátko. Bylo tříbarevné, štětinaté a byl to Bivojek. Že ho zachránil, jinak by s ním švihli o zem. Bydlel v kotelně, tam bylo teplo. Pak ve chlívku. A pak mi ho stejně snědli. Ono se to všechno pořád opakuje, jen s malými obměnami. Jdu les, vypadá to venku všelijak, včera dobíhala se psy těsně před bouřkou. :o) Děkuju ti.
06.06.2025 17:25:19 | Philogyny1
Překrásná, jemná, citlivá, křehká báseň, milá Phil... ukládám si ji k oblíbeným, mohu, prosím? Mockrát děkuji :-)
05.06.2025 18:21:16 | Helen Mum
Helen, je to i moje dá se říct srdcovka. Já si k oblíbeným ukládám většinou potajmu. Ani nevím, jestli to ví, snad raději ne. :o) Děkuju ti.
05.06.2025 20:22:05 | Philogyny1
Krása, krásnější, nejkrásnější. Je zde vše. Smutek, rozjímání, moudrost zakletá v postřehu a ... život, který se vystaví bez cetek nahý, jak na nuda pláži. Byl by z tebe dobrý malíř, jen ty barvy z jazyka do štětců. Hodně když tě pročítám, mám v představivost Caravaggia a jeho obrazu, kdy Ježíš nevěřícímu sv. Tomáši zavádí prst do jeho rány na těle, aby on uvěřil z jeho mrtvýchvstání. Tak jako tvé zavedení prstu (poezie) přesvědčení o stavu tvých okolních věcí.*
05.06.2025 15:28:17 | šerý
Dneska v práci mazala z plochy v compu básničky a tahle mi nahodila vzpomínky, tak ji dala ven. Pro mne byl ten Ježíšek Bivojek... :o) Ráda čtu tvoje komentáře i u cizích básniček a tak děkuji! moc
05.06.2025 17:50:51 | Philogyny1
Pro ty skleněnky...
Propouštíš... stopy... moc hezky a čtivě...
05.06.2025 15:01:38 | ukrytá v máku
Seděla jsem tenkrát den před štědrým dnem v lese. Chodil tam Bivojek. Ztratil se svojí tlupě, že. Bylo zakrmeno. Přišel, najedl se a lehl si na tu hromadu obilí. Pak došly bachny, selata, lončáci, ale on se ani nehnul a ležel tam jako Ježíšek v jesličkách. Fotila jsem ho pořád, nebál se. Manžel mi říkal, že umře, bez mateřského mléka. Dal jsem tam napaječku s mlékem pro telata a všechno, co se dalo. Jestli se mě někdy někdo zeptá, koho jsem měla nejraději, tak to byl on. Byla to moje bezmoc. Střílím jenom divočáky. Lončáky. Ale srdcem je miluju, nevím, proč to tak je. Někdy se to v člověku pere...Tenkrát přišla vánice. Zapálila si tu svíčku a čekala na ráno. Všechno mi tenkrát zmrzlo i to kafe... :o)
05.06.2025 17:39:05 | Philogyny1
Je to pěkné. Jako skla vitráže.
05.06.2025 12:10:10 | jipi
Vážím si, zrovna teď asi někomu kradu slova. Tak červený diplom a osmnáctého ve 14.00 Brno, Mendelka. :o)
05.06.2025 17:25:36 | Philogyny1