les propustil listí

les propustil listí

Anotace: zůstaň

 

Les propustil listí

pro skleněnky mrazu

nahotou sám čistý

 

A do kapes říční perly místo nábojů

aby hvězdy nebolel střelný prach ráže winchester dvě stě sedmdesát šest

 

jednou ti je navléknou

pomalu chápavě

jednu po druhé

nikdy nenajdou celý náhrdelník

uškrtí tě vlastní dech

samota

---

zapaluješ pod měsícem loňskou svíčku Candle

Bivojek nepřišel

 

les propustil listí

pro skleněnky mrazu

nahotou sám čistý ---

---

---

/zůstaň/

 

Uvězněný vítr kvílí za okluzní frontou sen

/zamkla jsi mstivě v říjnu říji fantazie/

někde tam žije kouzlo troubení

Adelheid

listím pochodují jeleni v podkolenkách s prostřeleným čelem a

zlatými parohy

---

ohneš se

zvedneš svou stopu

je stříbrná

máš opuštěnou dlaň

 

Tu vzpomínku

hýčkej nemluv

jenom houpej kolíbku

když bude nejhůř

narodíš se

---

je noc

obrysy dne ztrácí svou autentičnost

přesvědčivost měsíce zvedá hladinu hlubiny

kolik je v nás vody?

odlít do přílivu odliv

a nezalknout se při tom náhle rozkvetlými modrými kosatci

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Autor Philogyny1, 05.06.2025
Přečteno 111x
Tipy 31
Poslední tipující: Iva Husárková, enigman, cappuccinogirl, IronDodo, jort1, monarcha stěhovavý, Ž.l.u.ť.á.k., mara539, nehledaná, Helen Mum, ...
ikonkaKomentáře (16)
ikonkaKomentujících (9)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

málem mi zaskočilo...

09.06.2025 16:10:59 | enigman

líbí

Ani se ti nedivím, mi někdy taky...

09.06.2025 17:53:11 | Philogyny1

líbí

Teda...
chtěla jsem reagovat
napsat pár slov
už jsem i měla pocit že vím
že dám tu cestu
ale čím dál jsem klouzala tý básni od krku po hřbetu dolů
tím větší ticho

umlčela

ST*

06.06.2025 22:44:09 | cappuccinogirl

líbí

Dneska jsme dobíhali v bouřce. Všeci čtyři. Už spí. :o) Děkuju.

06.06.2025 22:50:06 | Philogyny1

líbí

... A do kapes říční perly místo nábojů

aby hvězdy nebolel střelný prach ráže winchester dvě stě sedmdesát šest ... Kalamity Philog :)
Kdybys byla řeka, budeš Amazonka.
Na Bivojka jsem už zapomněla - vyhrabalas zas na povrch ten soucit, zachraňovat škodnou :) A otázku, kdo je větší škodná a kdo je vlastně vůbec škodná - a jak dokázat, aby to nebolelo.

06.06.2025 09:39:37 | lawenderr

líbí

No jo, taková ráže neexistuje, že. Ale ta Kalamity mě rozchechtala, jsem , že. Směju se tu pořád. Bivojek je moje srdcovka. Kdysi, to jsem byla holka a bydleli jsme ve statkové bytovce, donesl manžel domů miniaturní prasátko. Bylo tříbarevné, štětinaté a byl to Bivojek. Že ho zachránil, jinak by s ním švihli o zem. Bydlel v kotelně, tam bylo teplo. Pak ve chlívku. A pak mi ho stejně snědli. Ono se to všechno pořád opakuje, jen s malými obměnami. Jdu les, vypadá to venku všelijak, včera dobíhala se psy těsně před bouřkou. :o) Děkuju ti.

06.06.2025 17:25:19 | Philogyny1

líbí

jsme vodnatí...

06.06.2025 08:38:43 | jort1

líbí

Jsme, že. :o)

06.06.2025 17:19:35 | Philogyny1

líbí

Překrásná, jemná, citlivá, křehká báseň, milá Phil... ukládám si ji k oblíbeným, mohu, prosím? Mockrát děkuji :-)

05.06.2025 18:21:16 | Helen Mum

líbí

Helen, je to i moje dá se říct srdcovka. Já si k oblíbeným ukládám většinou potajmu. Ani nevím, jestli to ví, snad raději ne. :o) Děkuju ti.

05.06.2025 20:22:05 | Philogyny1

líbí

Krása, krásnější, nejkrásnější. Je zde vše. Smutek, rozjímání, moudrost zakletá v postřehu a ... život, který se vystaví bez cetek nahý, jak na nuda pláži. Byl by z tebe dobrý malíř, jen ty barvy z jazyka do štětců. Hodně když tě pročítám, mám v představivost Caravaggia a jeho obrazu, kdy Ježíš nevěřícímu sv. Tomáši zavádí prst do jeho rány na těle, aby on uvěřil z jeho mrtvýchvstání. Tak jako tvé zavedení prstu (poezie) přesvědčení o stavu tvých okolních věcí.*

05.06.2025 15:28:17 | šerý

líbí

Dneska v práci mazala z plochy v compu básničky a tahle mi nahodila vzpomínky, tak ji dala ven. Pro mne byl ten Ježíšek Bivojek... :o) Ráda čtu tvoje komentáře i u cizích básniček a tak děkuji! moc

05.06.2025 17:50:51 | Philogyny1

líbí

Pro ty skleněnky...
Propouštíš... stopy... moc hezky a čtivě...

05.06.2025 15:01:38 | ukrytá v máku

líbí

Seděla jsem tenkrát den před štědrým dnem v lese. Chodil tam Bivojek. Ztratil se svojí tlupě, že. Bylo zakrmeno. Přišel, najedl se a lehl si na tu hromadu obilí. Pak došly bachny, selata, lončáci, ale on se ani nehnul a ležel tam jako Ježíšek v jesličkách. Fotila jsem ho pořád, nebál se. Manžel mi říkal, že umře, bez mateřského mléka. Dal jsem tam napaječku s mlékem pro telata a všechno, co se dalo. Jestli se mě někdy někdo zeptá, koho jsem měla nejraději, tak to byl on. Byla to moje bezmoc. Střílím jenom divočáky. Lončáky. Ale srdcem je miluju, nevím, proč to tak je. Někdy se to v člověku pere...Tenkrát přišla vánice. Zapálila si tu svíčku a čekala na ráno. Všechno mi tenkrát zmrzlo i to kafe... :o)

05.06.2025 17:39:05 | Philogyny1

líbí

Je to pěkné. Jako skla vitráže.

05.06.2025 12:10:10 | jipi

líbí

Vážím si, zrovna teď asi někomu kradu slova. Tak červený diplom a osmnáctého ve 14.00 Brno, Mendelka. :o)

05.06.2025 17:25:36 | Philogyny1

© 2004 - 2025 liter.cz v1.8.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel