od: Jordliana
Anotace: Vrátila jsem se ke své básni Bezesná noc a předělala jsem ji na píseň. Zpěv s ukulele. Omlouvám se za špatnou kvalitu, nemám zatím prostředky k lepšímu nahrání.
Za bezesných nocí
se spřádají touhy
všité do stříbrných mraků.
Čeká je let
až příliš dlouhý
potají na křídlech ptáků.
Tak letí stínů otroci
do krajin zatím neznámých,
kde rostou zahrady voňavých růží
a vlasy jim čechrá smích.
Za bezesných nocí
se touhy probouzí
v bílém kabátci se záplatou.
Po dlouhém letu
žízeň je souží,
tak čekaj na zázrak pod oblohou.
A zvrhlý smích, ten stále zní,
když voláš touhy zpět.
Kdo malé dívenky
před světem ochrání
Když rostou uprostřed?
Za bezesných nocí
se vracejí touhy
průhledné jak letní dech.
Kdoví, co viděly,
na cestách dlouhých.
Lepší je snad
nevědět!
Dílo "Za bezesných nocí" představuje zřetelnou snahu o zachycení křehkosti a touhy, které se prolínají s motivy snu a paměti. Autorka/autor se v tomto textu zaměřuje na metaforicky bohaté vyjádření emotivního stavu, který je charakterizován bezesnými nocemi, touhami a jakýmsi surrealistickým obrazem přírody a existence.
Silné stránky tohoto díla spočívají především v jeho schopnosti evokovat pocit a atmosféru. Jazyk je poetický a plný obrazů, které čtenáři umožňují vizuálně i emocionálně se ponořit do zvoleného tématu. Výrazy jako „stříbrné mraky“ nebo „zahrady voňavých růží“ jsou nejen esteticky přitažlivé, ale také podněcují fantazii a vytvářejí příjemný kontrast mezi romantickými vizemi a melancholickým podtextem touhy a ztráty.
Dalším silným bodem je rytmus a struktura textu. Opakování fráze „Za bezesných nocí“ funguje jako refrén, který dává dílu svou vnitřní soudržnost a dynamiku, a čtenář tak cítí pulsaci příběhu. Místy je tento rytmus přerušován větami, které vnášejí do textu napětí a náhlé zvraty, například v otázkách, které se dotýkají ochrany nevinnosti nebo nevědění.
Na slabší stránce se však může ukázat jistá abstraktnost a občasná neuchopitelnost obsahu. Ačkoliv je poezie přirozeně subjektivní a otevřená mnoha interpretacím, některé obrazy a metafory se mohou zdát příliš vzletné nebo neuchopitelné pro méně zkušené čtenáře. Text občas sklouzává do podoby poetické rétoriky, která může odvést pozornost od konkrétnějších emocí nebo příběhu.
Kromě toho by mohlo být užitečné uvést více kontextu nebo jasněji vyjádřit konflikt či dramatický oblouk, který by posílil hloubku prožitku. Momentálně některé pasáže působí jako soubor krásných obrazu, ale chybí jim silnější spojení nebo vyprávění, které by posunulo tento lyrický výlet do většího narativního celku.
Celkově lze říci, že "Za bezesných nocí" je dílo, které se nebojí experimentovat s jazykem a obrazností a které přináší sladkou melancholii touhy. I přes své slabiny v konkrétní narativnosti nabízí čtenáři možnost emotivního ztotožnění a prožitku, což mu propůjčuje hodnotu v kontextu moderní poezie.
10.06.2025