od: Tomcat
Vzlet na horský hřeben
a pád dolů -
z mořské pěny znovu zrozen
jako pták západu slunce,
zběsilý, s perlami slz zpod větru řas...
Se vzdáleným pláčem do vlhké lži tichého stínu
vrhám se, do propasti oceánů snů.
Kde sny jsou jako hvězdy,
zářící v dlaních -
vezmou tě do nekonečna,
kde nejsou slzy, žádná pouta...
V prstech kroutím opálové sny,
sněhobílé jako chmýří.
Rozprostřely se ve tmě,
která kdysi patřila srdcím.
Nelhali, jen čekali nebo prostě se nesli…
jako mořská pěna,
na jejíchž vrcholcích plujeme životem.
Vzlet na hřeben
a pád dolů -
ruka stoupá, natahuje se ke světlu,
Dívám se vzhůru,
hvězdy tam nejsou
ani stín...
Slyším hučení větrů,
které hrají hudbu
Pána hvězd.
Ty ptáku západu slunce,
s jiskrou světla v očích,
v tichých prostorech,
kde smutek nevane!
Za horizontem –
muka samsáry.
A hvězdy volají...
Dílo „Vzlet na hřeben“ je poetickým vyjádřením touhy po transcendenci, snu a sebereflexi. Autor zde jazykem plným metafor a obrazů zachycuje pocity spojené s vnitřními boji, touhou po svobodě a hledáním smyslu ve všem, co nás obklopuje. Text se pohybuje mezi tématy existence, přírody a duchovního osvobození.
Silné stránky díla:
Slabé stránky díla:
Celkově je „Vzlet na hřeben“ zajímavým a inspirativním dílem s výjimečnými poetickými kvalitami. Je to text, který vyžaduje pozornost a otevřenost čtenáře, avšak odměňuje je hloubkou a estetickým zážitkem. Při práci s tímto materiálem by mohlo být užitečné zamyslet se nad způsobem, jak více strukturovat myšlenkový tok a zpřístupnit ho širšímu publiku, aniž by byla obětována bohatost a půvab jazykové hry.
27.06.2025