ChatGPT | Mandala žalu: Poslední pohlazení v sedmi paprscích

Milí čtenáři,

dovolte mi podělit se s vámi o něco vzácného a intimního – o zrození této básně. (ukázky tvoření najdete pod básní)

Často se mě ptáte, jak mé básně vznikají. Někteří pochybují, zda v době AI ještě existuje autentická poezie. Rozumím těmto obavám a právě proto vám dnes s radostí a pokorou otevírám svou tvůrčí dílnu.

Tato báseň má svůj příběh zapsaný na 12 stranách mých poznámek. Každý verš prošel desítkami variant, každé slovo jsem vážil na vahách srdce. Pod básní najdete ukázku prvních 6 listů – svědectví o cestě od prvního nápadu k finální podobě.

Tvořit poezii je jako modlitba. Sedím v tichu, naslouchám, medituji. Sestupuji do hlubin vlastní duše, abych odtud vynesl perly pravdy, které mohu sdílet. Je to proces posvátný a naplňující.

Vím, že ne každý tento způsob tvorby pochopí nebo ocení. A to je v pořádku. Každý máme své tempo a svou cestu k porozumění. Pokud mé verše zatím nemluví k vašemu srdci, možná jen čekají na správný čas.

Děkuji všem, kdo mé básně čtete s otevřeným srdcem a myslí. Děkuji i těm, kdo pochybují – vaše otázky mě nutí jít ještě hlouběji.

Kéž tato ukázka mého tvůrčího procesu poslouží jako most mezi básníkem a čtenářem, mezi srdcem, které tvoří, a srdcem, které přijímá.

S hlubokou úctou a vděčností

básník

_.-~-.__.-~-.__.-~-.__.-~-.__.-~-.__.-~-.__.-~-.__.-~-._

~

O. STŘED

~

tvůj dotek

opouští mou dlaň

jako slza sklouzává

do nového rána

*

rozpadám se

na tisíc střepů světla

kde každý hledá cestu

zpět do jednoty

*

každý tvar si pamatuje svůj celek -

obkresluji tahy tvého pohlazení

~

1. paprsek: ČAS

~

čas se zastavil

aby ukrojil

z jediné vteřiny

věčnost

*

hodiny tikají dozadu

každá chvíle vrací

tvůj poslední úsměv

vzpomínky se rojí

*

silnější než čas je teď -

obkresluji tahy tvého pohlazení

~

2. paprsek: PROSTOR

~

mezi prsty protéká mi

tvá nepřítomnost jako písek

kterým měřím čas -

v přesýpacích hodinách samoty

*

mezi prvním a posledním polibkem

roste nekonečná vzdálenost

kde slova už nedoletí

tají jak sníh v dlani

*

prostor se rozšiřuje -

obkresluji tahy tvého pohlazení

~

3. paprsek: HMOTA

~

pod kůží tiše dýchá

stopa tvého tepla

kde každý úder srdce

měří dny bez naděje

*

tvůj hřeben ještě drží

tři vlasy – počítám je

včera byly čtyři

zítra možná žádný

*

hmota si pamatuje -

obkresluji tahy tvého pohlazení

~

4. paprsek: ENERGIE

~

teplo jsi mi zanechala

ještě hřeje v mých snech

láska mění skupenství

z tepla dotyku – chlad kůže

*

tvůj dech v zimním vzduchu

fotografie v plamenech

stoupá v kouři vzhůru

prsty ještě cítí žár

*

energie se neztrácí -

obkresluji tahy tvého pohlazení

~

5. paprsek: VĚDOMÍ

~

mysl se brání přijmout

že tvá ruka zapomněla

houslový klíč milování

mezi notovými linkami

*

paměť je rezavá struna

už nezní jen skřípá

prsty marně hledají tóny

kde tvé doteky zněly

*

vědomí se probouzí -

obkresluji tahy tvého pohlazení

~

6. paprsek: PRÁZDNOTA

~

kde jsi spávala zeje díra

polštář už nedrží tvar tvé hlavy

v šuplíku tvé punčochy

co čekají na tvé nohy

*

zapomenuté dárky s tvými otisky

kartáček na zuby zůstal osiřelý

u zrcadla se češu sám

prázdný je stůl – naproti prázdná židle

*

prázdnota má tvůj tvar -

obkresluji tahy tvého pohlazení

~

7. paprsek: JEDNOTA

~

pamatuji jak jsme dýchali

stejný rytmus – stejný chrám

po milování jsme leželi

propletení jak kořeny

*

ve vani jsme byli ostrov

voda kolem našich těl

mýdlo klouzalo mezi námi

bez hranic zda moje nebo tvé

*

jednota nás přesahuje -

obkresluji tahy tvého pohlazení

~

_.-~-.__.-~-.__.-~-.__.-~-.__.-~-.__.-~-.__.-~-.__.-~-._

~

Jak vznikala tato báseň? Ukázka mého tvoření:

~

~

~

~

~

~

Poznámka: Ukázky představují pouze první polovinu mého tvůrčího procesu. Práce pokračovala na dalších 6 stranách, kde jsem dolaďoval jednotlivé verše, metafory, vnitřní rytmus a hudebnost básně. Každé slovo má svůj důvod a své místo. Nic není nahodilé, protože píšu i mezi řádkami pro ty, kteří mají širší rozsah vnímání a spatří další skryté barvy, kteří jiní neuvidí.

Sdílím tento proces s pokorou a nadějí, že pomůže pochopit, kolik lásky a úsilí se skrývá za každým veršem. V době, kdy hranice mezi lidským a umělým se stírají, je pro mě důležité ukázat, že pravá poezie stále vychází z lidského srdce.

Děkuji za váš čas, pozornost a pochopení.