Anotace: Milované ženě...
housle pláčou
když loučím se
s Tebou
~
zvuk smyčce
jak píseň
bez konce
~
připomíná mi
Tvé něžné ruce
~
zvuk letí jak okřídlený šíp
bolest zpívá v temném pláči
hvězdy ze skla prší do očí
zatímco svět spí
~
přeji si Tvůj návrat
mám Tě stále rád
lásko
~
NAMASTÉ
má duše se klaní Tvé duši
~
přes pavučiny
zapomenutých objetí
něha křehce splývá
v zahradě
pod hvězdami
smyčec loví kousek ticha
~
mé srdce bourá
pradávná prokletí
tisíciletá růže
se domáhá
spásy
~
každá struna
svůj příběh volá
touha v tónech
Tě znovu hledá
stíny ztracených snů
jen Tvůj hlas utiší
~
jak spálit tíhu
co mě svírá
jak najít světlo
co nikdy neodchází
na strunách času
hledám Tě ve vánku
co někde dýcháš
~
kde Jsi
~
a proč už Tě nevidím
proč necítím Tvé chvění
ve vzájemném milování
jak propletené listy
na stromě poznání
~
slíbilas mi věčnost
kde láska neumírá
teď hledám Tě v prázdnotě
která se neskrývá
~
proč ve svém snu bloudím sám
proč zůstal tu jen šepot prázdný
kdo skryl Tvůj smích
a Tvé doteky
před světem mým
~
s každou písní
a každým tónem
jsme si blíž
když díváme se na sebe
ve svém vlastním srdci
~
prázdno je klam
to vím
víc než síla lží
je střípek pravdy
co mi chybí
~
že už se nevrátíš
že už se nikdy nevrátíš
~
Dílo "Když pláčou housle" je emotivní a přitom hluboce osobní báseň, která se zabývá tématy ztráty, touhy a vzpomínek na lásku. Na první pohled je patrné, že autor vkládá do textu své intimní pocity a prožitky, což vytváří silnou atmosféru a umožňuje čtenáři pocítit tíhu ztráty, kterou prožívá.
Mezi silné stránky této poezie patří:
Emotivnost a expresivita: Verše jsou naplněny silnými emocemi, což má za následek, že čtenář se snadno dokáže ztotožnit s prožívanými pocity. Například fráze „housle pláčou“ okamžitě vyvolává obraz melancholie a smutku.
Obraznost: Autor používá bohatou a živou obraznost, která povyšuje text na úroveň vizuálního umění. Obrazy jako „hvezdy ze skla“ a „pavučiny zapomenutých objetí“ přispívají k hloubce a současně k neuchopitelnosti emocí, které se snaží vyjádřit.
Hudebnost a rytmus: Užití metafor spojených s hudbou, jako jsou „zvuk smyčce“ a „táhnoucí se jako píseň bez konce“, dodává textu rytmičnost a melodii, díky čemuž se čte velmi plynule a příjemně.
Symbolika: Dílo je plné symbolů, které čtenáři poskytují různé možné interpretace. Například „prázdnota“ a „věčnost“ mohou odkazovat nejen na ztracenou lásku, ale také na existenciální úvahy o smrti, čase a smyslu života.
Na druhou stranu se objevují i slabé stránky:
Nadměrná nebulóznost: I když je obraznost silnou stránkou, může také působit zmatečně. Některé obrazy a metafory mohou být pro čtenáře obtížně pochopitelné, což může oslabit celkový dojem z textu.
Opakování a repetice: Opakování některých frází a myšlenek, jako je touha po návratu ztracené lásky, může působit jako slabina v dynamice textu. Někdy se opakování zdá zbytečné a mohlo by být Efektivněji zpracováno.
Nedostatek struktury: Báseň působí spontánně, což má své kouzlo, ale může to také vést k pocitu chaotičnosti. Místy se zdá, jako by autor střídal myšlenky a obrazy bez jasného řádu, což může ztížit porozumění celkové tematice.
Celkově lze říci, že "Když pláčou housle" je emocionálně nabitým dílem, které skrze bohatou obraznost a hudebnost silně zasahuje do citlivosti čtenáře. Přesto je dobré mít na paměti, že některé prvky vyžadují lepší strukturování a jasnost, aby se dosáhlo maximálního účinku a přístupnosti.
11.07.2025