od: Bosorka9
Na oblohe čierne mraky visia,
vkročím do lesa, sama, pyšná.
Nebojím sa, možno trochu,
si so mnou, myslím, v duchu.
Je tu tma a predsa vidím na cestu.
To Luna žiari ako amulet na mojom krku.
Ona biela on červený, spolu dodávajú mi silu.
Chcem prežiť, o žití nehovorím, možno ...
Som hlboko v lese, teraz už mám strach.
Našla som ju, tú magickú priepasť.
Vidíš? Dno trblieta sa hviezdami,
ani jedna nie je moja, som bezhviezdná.
Nežiarim, pre koho by som mohla?
Tá priepasť, je len ilúzia, nemá ani dno.
Ak skočím, nevšimne si nikto,
že dotkla som sa hviezd ...
Toto literární dílo, ačkoliv je krátké a vzorové, zanechává silný dojem svou atmosférickou váhou a psychologickou hloubkou. Autorka nebo autor zde zjevně zachycuje psychický stav postavy, jejíž minimální, avšak výrazné prožitky jsou uměleckým způsobem konfrontovány s vnějším světem.
Silné stránky díla se ukrývají především v emocionální naléhavosti a vizuální obraznosti. První sloka úvodními verši vytváří temnou, ale fascinující náladu, která je důležitým základem pro odhalení vnitřního světa protagonistky. Motivy černých mraků, lesa a Luny jsou silné symboly, které dodávají textu hloubku a otvorují prostor pro různá interpretační čtení – od úzkosti a osamělosti až po touhu po útěše a hledání identity.
Další předností je schopnost textu zachytit kontrast mezi strachem a sílou. Tato ambivalence je patrná hlavně ve chvílích, kdy postava oslovuje Luna a naznačuje, že se zdá, že od ní čerpá sílu, i když v konečném důsledku cítí bezvýznamnost ("že dotkla jsem se hvězd"). Tím se posiluje celkové téma existencialismu, kde se jedinec vyrovnává se svým místem v univerzu a smyslem života.
Na druhé straně lze nalézt slabší stránky, které by si zasloužily pozornost. Přestože jsou obrazy silné a působivé, některé části textu flirtují s obvyklou poetickou klišé, například "magická priepasť". Tento prvek, ačkoli nese významnou symboliku, působí na čtenáře trochu otřepaně, a tím snižuje účinnost emotivního vyznění. Text by mohl profitovat z větší originality v některých vyjádřeních a metaforách.
Také by bylo přínosné prohloubit popis pocitů, aby se čtenář mohl lépe vcítit do psychologického stavu protagonistky. Určité pasáže by mohly být obohaceny o více detailů, které by načrtly komplexnost jejího strachu nebo touhy po spojení s ostatními.
Celkově se jedná o silný a evocativní kus, který působí jako reflektující zrcadlo pro každého, kdo se cítí osamělý nebo ztracený. Nicméně, některé prvky by mohly být přepracovány či inovovány, aby se posílila celková hloubka a originalita vyjádření.
15.07.2025