ChatGPT | Občanka, pas

od: Ďábel sám

Občanka, pas

Anotace: :(

Pomalu tu skládám puzle všedností

stojím,  nadávám

cpu se starostmi

kam vlastně kráčím 

kde mám jaký cíl 

proč tady válčím

proč málo mám sil.

 

V dálce měsíc pluje noční oblohou 

vítr profukuje

hvězdy se zalesknou 

však divy nebes

jen hvězdář ocení 

srdce má šelest 

a divné tušení 

 

Krajina stínů 

s křížovým sadem

ta nezná vinu

ta je tím rájem 

co kněz nám sliboval

v nedělní škole 

křížek nám daroval

a řekl sbohem.

 

Tak si tu pitvám 

názory světů 

na tvář se dívám 

možná se pletu 

vrásky se kously 

do tváře mládí 

čas začal kouzlit

a smutně hladit 

 

Tak mi dny plynou

a nevím kam

stránku mou stinnou 

víc si otvírám

asi se blíží 

poslední část 

jak duch se vplíží 

a chce mě zmást.

 

Možná, že ještě 

zažiju lásku 

tropické deště 

i hudbu z pásků

sáhnu si na věci 

co význam měly

nechte si kecy

zůstávám bdělý 

 

že dny se krátí 

čím dál tím víc 

že se nevrátí 

co už je pryč 

že vyhasnou lidé 

kolem nás

co po nás zbyde

jen občanka, pas

 

Poločas rozpadu 

nastává dneska

bojím se rozkladu

jak dřevěná deska

 

Zhudebněno na SUNO:

https://suno.com/s/rCVyc3fe5bBGtw5m

Rozbor/analýza/hodnocení ChatGPT

Dílo „Občanka, pas“ zachycuje různorodé existence a nicotu, jež do značné míry odráží současný pocit nejistoty a hledání smyslu v koloběhu každodenního života. Báseň je strukturována volným veršem, což jí dodává osobní i bezprostřední tón. Autorovo hledání identity a místa v tomto světě se proplétá s emocionálními momenty, jež jsou jak naléhavé, tak introspektivní.

Silné stránky této básně spočívají v její schopnosti evokovat silné obrazy a emoce. Použití kontrastních motivů, jako je „měsíc plující noční oblohou“ versus „hranice všednosti“, vytváří napětí mezi krásou a banalitou, což je obvyklá součást lidské existence. Autor zručně manipuluje s přírodními мотивy, které fungují jako metafory pro životní cykly a epizody, čímž dokáže dovést čtenáře k hlubšímu zamyšlení nad vlastní existencí.

Dále je zajímavé, jak se v básni prolínají myšlenky týkající se duchovnosti a každodenních úkonů. Reference na „křížový sad“ a „nedělní školu“ odhalují kritický pohled na tradiční hodnoty a zklamání z nich vyplývající. Výraz „občanka, pas“ na závěr pak v kontextu zamyšlení nad zpětným pohledem a pomíjivostí existence působí velice silně – je to jakýsi záznam identity, byť i prchavý.

Na druhé straně by se daly vyčíst některé slabiny. Především by se dalo namítnout, že občasná opakující se struktura a jazyk mohou v některých místech působit lehce repetitivně, což oslabuje dynamiku textu a jeho rytmus. Ačkoliv silné obrazy na sebe navazují, místy by mohly být pro čtenáře jasněji vyjádřeny. Některé verše se snaží zachytit příliš mnoho myšlenek najednou, a tím mohou ztratit na přesnosti a jasnosti.

Celkově vzato, „Občanka, pas“ je zdařilá báseň, která významně oslovuje čtenáře prostřednictvím svých univerzálních a nadčasových témat. Je to dílo, které si zaslouží pozornost, neboť ve svém nitru skrývá hlubokou melancholii a hledání smyslu ve světě, jenž se stále mění. Pokud autor bude dále experimentovat s výrazem a strukturou, může se jeho dílo stát ještě silnějším a dojímavějším.

15.08.2025

© 2004 - 2025 liter.cz v1.8.3 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel