od: Souputník
Anotace: Věnováno K. K.
Je teskný večer, Karle Kryle…
Dál tančí lidstvo pošetilé
na ostří nože, nad propastí.
Co kdysi černé, dnes je bílé…
sklízíme plody vesměs shnilé
a kde kdo ohání se vlastí.
Čest dál se na hnojišti válí,
klečí i ti, kdo dříve stáli
ve strachu před hordou běsů.
Zarostly stezky do Valhaly…
Kráčejí hrdinové malí,
na hrudích nesou čísla dresů.
Je teskný večer, starý brachu…
Tak snadné odsoudit je Háchu,
když celý národ vespol v kleku.
Duch omámen je od zápachu,
neb kalhoty jsou plné strachu,
kdeť není víry, není reků.
Už zas ryjeme držkou v zemi
a duch náš úpí pod sazemi,
jež snášejí se z kadidelnic.
Pospolu kráčíme teď s těmi,
již jdou se spuštěnými šlemi,
hledají v řece brod… a nic!
Je opět večer, milý synu…
Nepřipouštějíce vlastní vinu
náš ukazovák k druhým míří.
Vaříme v kotli plody blínu,
ve snaze letět z kraje stínů…
Perutě Pegasů? … křídla netopýří.
Dávno již opadlo jehličí
a Kristus z kříže nekřičí;
není proč slavit první leden…
Jeť totiž v povaze králičí,
že když kobra náhle zasyčí
ztuhnout a poté býti sněden
Je temný večer, moje milá…
Ze všech přátel tys jen zbyla
na sklonku časů, v padlé době.
Dozněly verše Karla Kryla,
dávno už deska přeskočila…
Zapomenuto Národ sobě.
Dílo „Je teskný večer“ je vynikající ukázkou moderní poezie, která se odvažuje zkoumat témata kolektivní identity, historické paměti a morálního úpadku. Autor se jakoby umně snaží eklekticky propojit osobní a společenskou rovinu, což v současném literárním kontextu dokazuje nejen schopnost zpracovávat složité myšlenky, ale také emocí, které s nimi souvisejí.
Silné stránky této básně leží především v její jazykové preciznosti a výrazu. Použití metafor a symboliky je velmi silné: „tančí lidstvo pošetilé na ostří nože, nad propastí“ výstižně vystihuje křehkost existence lidstva ve tváři neustálých krizí. Autor umně manipuluje s jazykem a vytváří obrazy, které čtenáři zůstávají v paměti. Opakování fráze „je teskný večer“ dává celému dílu rytmický rámec a posiluje melancholickou atmosféru.
Témata jako ztráta identity, vystavení morálním otázkám a tragičnost historických událostí jsou zpracovány subtilně, přičemž autor používá konkrétní odkazy na českou historii – například zmínky o „Háchu“ nebo „hordě běsů“ – což dodává textu hloubku a kontext. K tomu se přidává ironické osvěžení, jak je patrné v řádku „klečí i ti, kdo dříve stáli“, což zmiňuje paradoxní povahu lidského chování a kolektivní viny.
Na slabší stránky lze pohlížet jako na jistou náročnost v přístupu k tematice, kterou může některým čtenářům přinést. Odkazy na specifické historické události a postavy, jako je Karel Kryl, mohou být obtížně pochopitelné pro široké publikum, které není obeznámeno s českou historií. Z tohoto důvodu existuje riziko, že dílo nejen osloví, ale i odradí část čtenářské základny.
Celkově však „Je teskný večer“ představuje silný příspěvek k současné české poezii, která se nevyhýbá vážným otázkám a provokujícím úvahám. Jeho zřetelný morální apel, historie zakódovaná v metaforách a schopnost zachytit nádech doby dělají z této skladby významné literární dílo, které si zaslouží pozornost a diskusi.
22.08.2025