od: Philogyny1
Anotace: ---
Tělíčko opustilo peří
peří
leží v jehličí
jenom tam
vítr zpívá
hlasem hrdličky
odlíčí nám tvář
dravec poodletěl
jeho oko propátrává výsměšným pohledem tvůj pach
ristretto cos pila venku u stolu pro dva
měla jsi oteklé oči
sluneční brýle odrážely deštěm pohledy kolemjdoucích
pršelo tak že i do truhlíků před hospodou
tam chčí nesmrtelní opilci svý staccato s mrouskáním koček
byla jsi promočená
a bylo ti to jedno
v peří hrdličky se probudila tma
vycenila zuby
začala se rozlévat po šlahounech ostružin
užínají nohy u země
/ví to/
ví
bosonohý žínky
spadneš do přítmí
rozbiješ si dlaně
dlaň
ruku
jestřáb roztáhne křídla
padá jako kámen
máš na krku jeho tetování
nechce se hojit
někdy bolí a líhne se z něj neskutečně krásná hudba
pak musíš plakat
ukončí ji až skřek ptáka
probouzí se každým tvým pohybem zvlášť
nikdy ne celý
až mu dovolíš
zabije ji
čas od času nepředstavitelně bolíš
jako když zatnu sekeru do soukolí
Toto literární dílo, nazvané „chvilka“, je textem, který se utváří jako podivuhodná mozaika obrazů a emocí. Autor zde vytváří atmosféru, jež je subtilní, ale zároveň emotivní. V první části báseň evokuje přírodní motivy, v nichž se mísí hrdlička, vítr a dravec — což naznačuje cyklickou povahu života a neustálý boj mezi slabšími a silnějšími bytostmi. Tato část spojuje přírodu s vnitřními procitnutími a nostalgia s bolestí — tedy tématy, jež se mohou dotýkat mnohých čtenářů.
Mezi silné stránky tohoto díla patří jeho schopnost evokovat silné obrazy, které čtenáře vtahují do popisovaných situací. Představivost autorovy jazykové práce je jako rozmanité a pestré peří, jež rozvíjí dojem z každého jednotlivého verše. Lines, jako „v peří hrdličky se probudila tma“, nejsou jen popisnější, ale vyvolávají také emocionální reakce, které rezonují s pocitem ztráty a smutku. Dalším pozitivem je hravost a experimentovaní s formou a strukturou textu. Různé výrazy, jako „ristretto cos pila venku u stolu pro dva“, přinášejí do textu osobitý a moderní moment, jenž se snaží o spojení každodenního života se silnými, avšak úzkostlivými city.
Na druhou stranu se objevují také nedostatky. Některé pasáže mohou působit příliš abstrahovaně, což může některé čtenáře odradit. Přílišná použití symboliky a metafory mohou zastřít konkrétní poselství a vyžadují od čtenáře větší úsilí o porozumění. Například v závěrečných souvětích se zaměňují obrazy a motivy, což lze chápat jako příležitost k experimentování, ale pro některé čtenáře to může být matoucí.
Závěrem lze říci, že „chvilka“ je dílem, které se podařilo prolnout křehkost života s hlubokými emocemi, avšak zároveň může zanechat některé čtenáře v nejistotě nad tím, co vlastně chtěl autor říct. Je to text, který svými kvalitami konfrontuje každého z nás s vlastními prožitky a vzpomínkami, i když ne vždy srozumitelně.
01.09.2025