chvilka

 

Tělíčko opustilo peří  

peří

leží v jehličí  

jenom tam  

vítr zpívá

hlasem hrdličky  

odlíčí nám tvář  

 

dravec poodletěl  

jeho oko propátrává výsměšným pohledem tvůj pach  

 

ristretto cos pila venku u stolu pro dva  

měla jsi oteklé oči  

sluneční brýle odrážely deštěm pohledy kolemjdoucích  

pršelo tak že i do truhlíků před hospodou  

tam chčí nesmrtelní opilci svý staccato s mrouskáním koček  

byla jsi promočená  

a bylo ti to jedno  

 

v peří hrdličky se probudila tma  

vycenila zuby  

začala se rozlévat po šlahounech ostružin  

užínají nohy u země  

/ví to/  

ví  

bosonohý žínky  

spadneš do přítmí  

rozbiješ si dlaně  

dlaň  

ruku  

 

jestřáb roztáhne křídla  

padá jako kámen  

 

máš na krku jeho tetování  

nechce se hojit  

někdy bolí a líhne se z něj neskutečně krásná hudba  

pak musíš plakat  

ukončí ji až skřek ptáka  

probouzí se každým tvým pohybem zvlášť  

nikdy ne celý  

až mu dovolíš  

zabije ji  

 

 

 

čas od času nepředstavitelně bolíš  

jako když zatnu sekeru do soukolí