od: Souputník
„Nejsme jako oni“,
křičeli jsme pod Václavem.
Dávno klíče už nezvoní,
jiná hesla hýbou davem.
Směnili jsme ideály
za hrst tretek ze západu.
Vlajky moli rozežrali,
nejasno je v sedmém pádu.
S kým, čím? Východ, západ?
Malý národ dělí spory…
Vyřeší to nejspíš nápad
odejít do diaspory.
Na ostrově, v Pacifiku
založíme novou vlast,
zbavíme se bolševiků.
Však nenechte se zmást.
Zbavíme se demokratů,
monarchistů, tyranů.
Vláda bude z technokratů,
zlaté časy nastanú.
Až se z naší krásné říše
vlna štěstí rozlije.
Východ, západ šeptne tiše:
„Vivat! Vivat Čechie!“
Dílo „Vivat Čechie!“ se na první pohled jeví jako myšlenkově bohatý text s pestrými obrazovými metaforami, reflektujícími současnou českou národní identitu a její vývoj. Básník zde využívá kontrast mezi starými ideály a moderními realitami, čímž se mu daří vystihnout frustraci a touhy národa, který se ocitl na rozcestí.
Silné stránky díla spočívají v jeho tematické rozmanitosti a schopnosti vyvolávat emoce. Autor se nebojí kritizovat současnou společnost a reflektovat na důsledky západního vlivu, což dokazuje například verš „Směnili jsme ideály za hrst tretek ze západu.“ Tímto způsobem vystihuje pocit ztráty identity a hodnot. Výrazný je také rytmus veršů, který, i když se místy zdá být poněkud chaotický, přispívá k dynamice textu a vnímání nátlaku doby.
Další silnou stránkou je aktuálnost tématu a jeho provázanost s politickým diskurzem. Autor se odvážně dotýká témat jako jsou diaspory, politické rozdělení a utopické vize budoucnosti, což z textu činí relevantní příspěvek k dnešnímu dialogu o národní identitě.
Na druhé straně se však objevují i slabé stránky. Některé pasáže působí poněkud zjednodušeně a mohou zanechat pocit nedostatečné hloubky v rozvinutí myšlenek. Například fráze „Vláda bude z technokratů, zlaté časy nastanú“ může příliš zjednodušovat komplexní otázky správy a vlády naší společnosti. Zvolená terminologie občas skřípe a celkově může působit jako příliš těžko uchopitelné pro širší čtenářskou veřejnost.
Také by bylo přínosné prohloubit některé myšlenkové linie a symboliku, které se v textu objevují, aby vyšší míra literární nuance přivedla k hloubějšímu zamyšlení čtenářů. V některých verších se funkce metafor ztrácí v obecných tvrzeních, což oslabuje celkový dojem z působivosti textu.
Celkově lze „Vivat Čechie!“ hodnotit jako odvážný a aktuální příspěvek do literární debaty o národní identitě a hodnotách. I když se některé části textu potýkají s nedostatkem hloubky, celkový záměr a citlivost autora k dění v české společnosti vytvářejí silný a podnětný literární zážitek.
04.09.2025