od: MartinX
Ranní je hodina pátá,
chystám se na Lysou,
ty spíš pod larisou,
zatím čas jak blázen chvátá.
Vypálí ve chvíli,
mráz krutý do tváří cejch,
severák přes horu dejch,
zaskučí, zakvílí.
Běžím zas ve sněhu,
úsporně nabírám dech,
horký pot teče mi po zádech,
nohy však hladové po běhu!
Hang strmý ve dvojí trasu se dělí,
na nic už nehleď, nahoru makej,
neptej se kopec dlouhý je jakej,
Plíce a srdce Ti formu včas sdělí.
Už skoro jsi na cestě nahoře,
posledním křovím se dereš,
neříkej, že na všechno sereš,
rozběhnout pokus se v pokoře.
Nad hangem nachází,
se zrádná rovinka,
vždycky Tě provází,
sotva to novinka.
Šeptá Ti do ucha,
Veselá žabička?
Vzdej to, nač honička?
Hle jaká ropucha!
Na závěr sjezdovku severní prubni,
I toho mlaďocha, co nemůže už,
v cíli pak sprintem ho rubni,
Bys sobě dokázal, že stále si muž.
Toliko vzpomínky na zimní závod,
co běhal jsme každičký rok,
není to pražádný návod,
jen pocit sdělený, jak bolí krok.
Volali na mě doma,
že starý jsem cap,
a hlupý doparoma,
bo běhám LYSACUP?
Kdyby mně osud,
přes prsty nedal,
stále bych hledal,
a běhal dosud.
Stále mám cukání,
než doma ležet,
do hory běžet,
tolik mé vyznání.
Dneska běh dlouhý,
ve snu a v noci,
pokus to pouhý,
zkurvená nemoci
Dílo „Lysá III (Lysacup)“ se významně dotýká širokého spektra emocí, které jsou spojeny s přírodními krásami, osobními výzvami a závodními zážitky. Autor vytvořil zajímavou koláž pocitů a vzpomínek, která čtenáře vtahuje do atmosféry běhu na horách a emocí s tím spojených.
Silné stránky této básně zahrnují:
Emocionální hloubka: Autor dokáže přesně vystihnout pocity spojené s vytrvalostním sportem a přírodou, jako jsou únavu, boj se svými limity a zároveň radost z žehrání nad vlastním výkonem.
Obraznost a přírodní motivy: Vytváření obrazů, jako jsou „severák přes horu“ nebo „horký pot teče mi po zádech“, dokládá autorovu schopnost přivést přírodní prvky do kontextu individuálního výkonu. Krajina se stává nejen kulisou, ale i aktivním účastníkem vyprávění.
Rytmus a forma: Poezie ukazuje dobré zvládnutí formy. Různé délky veršů a rytmické variace příjemně osvěžují čtenářský zážitek a vytvářejí dynamiku, která odpovídá rychlosti a napětí závodu. Navíc začlenění hovorového jazyka dodává textu autenticitu.
Na druhou stranu se tato báseň potýká i se slabšími stránkami:
Občasná nejasnost: Některé pasáže mohou působit těžkopádně a nedostatečně jasně. Například výrazy jako „hlupý doparoma“ mohou čtenáře vyvést z koncentrace, ačkoli jasně vyjadřují frustraci. Místy může chybět plynulost, což snižuje celkovou čitelnost.
Tématická repetice: V některých částech může docházet k opakování určitého motivu bez nového přínosu, což může čtenáře nudit. Například ústřední téma závodu, či myšlenka o věku a schopnostech, se objevují víc než jednou, ale bez dostatečného prohloubení.
Absence kontextu: I když je dílo osobní a subjektivní, čtenářovi chybí širší kontext týkající se samotného závodu Lysacup, který by mohlo poskytnout další rozměr a význam pro ty, kteří tuto akci neznají.
Celkově lze říci, že „Lysá III (Lysacup)“ je poetický fragment, který v sobě nese mnoho silných emocí a obraznosti, i když by mohl těžit z větší srozumitelnosti a tematické různorodosti. Autorovo vyznání ke sportu a přírodě je autentické a může oslovit široké spektrum čtenářů, především těch, kteří mají rádi hory, běh a individuální výzvy.
22.10.2025