od: Philogyny1
Anotace: ---
když se trápíš
přestaneš solit
ano
tehdy jím ze stejné misky se psy
myšlenka dravce se jemně vznáší
v neposvěcené křtitelnici myšlenek
chodí kdy se mu zachce
neklepe
jen zachmuřeně stojí
začínáš se bát obrysu kopyta
krutost se zlostí muchlají sen
s názvem najez se dosyta, brouku, ty brouku
pod saténovým pláštěm
deštěm ubité peří /objímá slovo věřit/ zapsala si
mrtvá slova už nikdy nenačechráš
ani holubici
slovo bílá toho dne ztratilo smysl
barva se smyla do šedé
všechna ta sklepní okna a okýnka
s hladovými tvářemi pod zemí
nosí v očích žluté lampy
smrtelnost neklíčí podle pravidel
zakoření pode dveřmi
všechnu nespočítanou tmu
jednou tě zabije
letos jsem ve verandě pověsila kytici česneku
voní po věku bájných satyrů a jednorožců
voní i o ní
tyrane mysli
pusť a odstup
už se dokážeš milovat jenom s nenávistí
už se dokážu milovat jenom s nenávistí, co k tobě cítím
láska visí na špagátě v kytici česneku
zkoušíš jíst stroužek po stroužku
smysl
ani účinek této básně na čtenáře není jistý
Dílo „v kytici česneku“ představuje originální a emocionálně nabitý příspěvek do současné poezie, jehož charakteristika je utkaná z mnoha různorodých motivů a obrazů. Autor využívá jazyk s lehkostí a hravostí, i přesto, že nese těžké tematické břemeno. V centrálním bodě tohoto textu stojí otázky lásky, nenávisti a smrti, jakési existenciální zápasy, které se proplétají s každodenními zážitky, jež jsou vyjádřeny působivými metaforami.
Silné stránky tohoto díla spočívají především v jeho jazykové preciznosti a schopnosti vyjadřovat komplexní emoce pomocí jednoduchých, přesto hlubokých obrazů. Verše jako „smrtelnost neklíčí podle pravidel“ nebo „slovo bílá to již ztratilo smysl“ ukazují na autorovu schopnost hrát si s jazykem a zachytit paradox lidské existence. Taktéž je výrazná proměnlivost tónu – od beznaděje po podivnou, téměř groteskní lásku, která se projevuje v obrazech, jako je „láska visí na špagátě v kytici česneku.“
Další silnou stránkou je využití symboliky. Kytice česneku jakožto závěrečná metafora nese v sobě jak příslib ochrany proti zlým silám, tak i vůni zároveň osvěžující a odpuzující. Česnek zde může symbolizovat jak ochranu před vnějším světem, tak i odcizení, které člověk zažívá v intimních vztazích.
Na straně slabých stránek lze pozorovat občasnou tendenci k obskurnímu vyjadřování, které může některým čtenářům ztížit porozumění. Některé pasáže mohou působit příliš aleatorně, což může odradit čtenáře, kteří preferují přímočarost a rozhodnou narativní strukturu. Také opakující se motiv nenávisti v kontextu lásky může působit poněkud zmatečně, ačkoliv může být osobní zkušeností autora. Tato dualita by mohla být jistým způsobem rozpracována a objasněna, aby byl čtenář schopen s postavami a emocemi plně souznít.
Celkově však „v kytici česneku“ představuje silný příklad současné poezie, jež otevírá prostor pro zamyšlení nad složitými lidskými pocity a existenciálními otázkami. Autor se nebojí experimentovat s jazykem a obrazností, což činí toto dílo autentickým a cenným. Jeho schopnost vyjádřit hloubku lidské zkušenosti skrze nádherné a někdy i znepokojující obrazy je obdivuhodná a zaslouží si pozornost i respekt.
27.10.2025