od: IronDodo
Kovbojská Balada
Prašná cesta končí v nekonečne,
horizont bledý v rozpálenej žiare.
Srdce kovboja bije večne,
pohľad blúdi, hľadá spásu práve.
Za pásom kolt, verný spoločník,
v prípade nutnosti obrana je istá.
Každý deň nový boj, nový protivník,
život kovboja je cesta tŕnistá.
Kovboj potrebuje koňa,
nebo nad hlavou, široké a jasné.
Kus zeme, keď skoná
plameň, ktorý nikdy nezhasne.
Prach sa víri v tanci divokom,
pod kopytami piesok horí.
Slnko páli nad studeným potokom,
kde ilúzia, vodu v diaľke tvorí.
Smäd mu jazyk suší,
myšlienka vody orosená.
Slnko zanecháva stopy v duši,
spomienka na lásku, dávno stratená.
Kovboj potrebuje koňa,
nebo nad hlavou, široké a jasné.
Kus zeme, keď skoná
plameň, ktorý nikdy nezhasne.
Tvár unavená s večerom
jazvy staré, príbehy píšu.
Život písaný šedivým perom
v srdci rany, nájdu novú skrýšu.
Kovboj potrebuje...potrebuje len...
Kúsok nádeje...kúsok lásky bez mena...
Kúsok ticha...malú zem...
malý kríž......z kameňa.
„Kovbojská Balada“ je text, který zhmotňuje archetypální postavu kovboje, jenž osciluje mezi romantizovaným obrazem svobodného života na otevřených prériích a realistickým vyjádřením jeho vnitřních bojů a utrpení. Básník bravurně pracuje s přírodními prvky a emocemi, čímž vytváří atmosféru přímo související s duševním stavem hlavní postavy.
Jedním z největších silných stránek této balady je její jazyková dynamika. Použití obrazné řeči, jako například „prašná cesta končí v nekonečne“ či „prach sa víri v tanci divokom“, přispívá k živému a plastickému vyjádření. Řada metafor a symbolů, jako je kolt jako „verný spoločník“ nebo „kúsok ticha“, obohacuje text o nové dimenze a umožňuje čtenáři soucítit s protagonistou.
Básník dobře zachytil kontrast mezi přírodním prostředím a osobní vnitřní krutostí, což odráží existenciální krizi kovboje. Tyto kontrasty jsou nejen mrazivé, ale také výstižné, přičemž „srdce kovboja bije večne, pohľad blúdi, hľadá spásu práve“ odhaluje komplexitu postavy a její touhu po smyslu.
Nicméně, i když se text vyznačuje silnými obrazy a emocemi, nese i určité slabiny. Opakující se motivy, zvláště refrain „Kovboj potrebuje...“ mohou působit na čtenáře monotónně a oslabovat dynamiku veršů. Ačkoliv opakování může mít v poezii své místo, zde by mohlo být zprůhledněno nebo variabilněji používáno.
Další nedostatkem může být nevždy dostatečný rozvoj témat. Zatímco první a poslední sloky silně rezonují s tématem touhy po naději, střední části se mohou zdát povrchní a méně emocionálně zasažené. Z hlediska struktury by text mohl profitovat z větší hloubky prozkoumání psychologického stavu hlavní postavy, aby se stala ještě víc než jen symbolem utrpení.
Celkově vzato „Kovbojská Balada“ nabízí silný a vysoce stylizovaný pohled na kovbojskou existenci, avšak prostor pro zlepšení je stále patrný. Dílo je schopno zanechat čtenáře v zamyšlení o přírodě, osudu a lidské touze, což jej činí cenným příspěvkem k tematice.
12.11.2025