od: Jan Kacíř
Žaluji, že to stále bolí
Poškrábalo mě koťátko
Šrámy ze hry se nezahojí
Za dlouho ani za krátko
Žaluji že jsem stále tady
Kočka si zdrhla do zahrady
14.11.2025
Dílo „Dálka“ vyjadřuje silnou emocionální zátěž a autobiografickou reflexi, která se soustředí na prožívání bolesti a ztráty. Autor zde využívá jednoduchý, ale výstižný jazyk, který umožňuje snadnou přístupnost textu. Na první pohled jsou verše koncipovány ve stylu volného verše, což posiluje pocit bezprostřednosti a autenticity.
Silné stránky tohoto díla spočívají především v otázkách, které si klade. Téma bolesti a neuhasitelných ran je vyjádřeno s působivou upřímností, a to i přesto, že se samotný příběh odehrává na pozadí jemného obrazu spojeného se zvířetem. Kočka, symbol svobody, která „si zdrhla do zahrady“, vytváří kontrast k autorovu vyjádření pocitu uvěznění a neschopnosti se osvobodit od vnitřních šrámů.
Jazyk je srozumitelný a přímý, což čtenáři usnadňuje identifikaci s prožíváním hlavního hrdiny. Opakující se slova „žaluji“ umocňují dojem zoufalství a bezradnosti, čímž se dostávají na samou hranici emocionálního vypětí.
Na druhou stranu, slabé stránky tohoto díla spočívají v jisté míře repetitivnosti a nedostatečného rozvinutí myšlenek. Čtenář by mohl mít pocit, že některé prvky by bylo možné rozvinout a prohloubit, zejména v rámci analýzy pocitů a situací, které autor prožívá. Vzniká tak dojem, že text je spíše emotivním výkřikem než promyšleným uměleckým ztvárněním.
Celkově lze říci, že „Dálka“ je silná v emocionalitě, avšak mohla by více prozkoumat a prohloubit své motivy a myšlenky. Přesto je to cenný příspěvek k literárnímu diskurzu o bolesti a ztrátě, který mnozí čtenáři ocení pro svou upřímnost a schopnost vyvolat empatii.
15.11.2025