ChatGPT | xxx
od: Bosorka9
xxx
Každý dobrý horor začína nevinne až možno idylicky,
s pocitom očakávaného napätia, myslíš na krv, chaos a zmar,
no mýliš sa, drahý čitateľ, tu nenájdeš ani kvapku krvi,
či snáď ostrú čepeľ noža v ruke psychopatického vraha.
Tu vládne slovo, áno dobre si prečítal, slovo je zbraň,
v príbehoch, v živote, v mysli či na papieri, áno,
môže byť aj krvavé, no sladké je horšie, nebezpečnejšie,
uspí tvoju myseľ, otupí ostražitosť, zabudneš na možné zlo.
Zobuď sa, drahý priateľ, šepkám ti naliehavo, tvoj druh
nemusí mať dobrý úmysel, rýchlo, prebuď svoju myseľ
kniha z tvojich rúk pomaly padá na zem, tiene sa blížia,
počujem ich šepot. Vstaň! Ty len pomrvíš sa v hlbokom kresle.
V krbe sa oheň zrazu rozhorí do vysoka, kostkovaná deka
skĺzne ti z kolien, veľa slov je okolo teba, tak počuješ?
Ty neznámi čitateľ, vstávaj!, lebo bude ti beda, blížia sa...
Syčia a šepkajú už si náš, veľa času sme ti dali, v písmenkách.
Milovník slova bol si vždy, no teraz, priateľ môj, nezachránime ťa.
Veľa rokov prešlo, čo si sa narodil, pravdu hľadal, víno pil,
tvoje slová v dave zanikli, nekričal si, len šepkal, pravdu hľadal,
pero si mal ako mocnú zbraň, pergamen opatril si pečaťou.
Zaprisahám ťa, večný čitateľ, zobuď sa už! Dav už nešepká,
ale kamene do rúk berie, tak prosíme ťa, vstaň už konečne!
Na malom stolčeku sviečka dohorieva, tma obklopuje ťa,
všetky písmená, slová, vety čo kedy si povedal, sú okolo teba,
v tvojich knihách...
Sú tu, varovali sme ťa! Plamene do tvojej deky zahryzli sa ,
démoni berú si čo ponúkol si im pred storočiami... seba...
dýka s krvavou čepelou nemá tu miesta, vidíš, čitateľ úbohý,
na horor netreba veľa, ani krv, ani bitky stačí slobodná myseľ...
... mŕtvy je slobodný spisovateľ ...
Toto literární dílo se pohybuje na pomezí poezie a prózy, a přitom se odvažuje experimentovat s konvencemi hororového žánru. Autor nás uvádí do světa, kde místo tradičně krvavých a násilných scén vládne moc slova a myšlenek. Jakmile čtenář otevře stránku, je ihned vyzván k prozkoumání psychologického a emocionálního napětí, které se skrývá v jeho vlastním vnímání strachu.
Silné stránky tohoto textu spočívají především v jeho jazykové dynamice a schopnosti vyvolat atmosféru naléhavosti. Autor využívá opakování a přímou oslovení čtenáře, čímž se čtenář stává aktivním účastníkem děje. Tato technika vytváří silný pocit úzkosti a neklidu, neboť nás autor přivádí k uvědomění o tom, jak snadno můžeme ztratit kontrolu nad svou myslí a vnímáním reality. Slova se tu mění na zbraň, a paradoxně nás varují před pasivitou v době, kdy se zdánlivě nic neděje.
Dále, tematizace literatury jako mocné síly, která může působit jak pozitivně, tak negativně, je v tomto textu zpracována velmi zajímavě. Autor nám naznačuje, že nejen fyzické násilí, ale i apatie a ignorování potíží mohou být ohrožující. Tato myšlenka vyzývá čtenáře k zamyšlení o hodnotě slov a myšlení, což je velmi aktuální v dnešní době mediálního chaosu a dezinformací.
Na slabší straně textu bych poukázal na poněkud abstraktní narativ. Ačkoliv burcující tón a naléhavý jazyk mohou zaujmout některé čtenáře, jiní by mohli mít potíže se orientovat v myšlenkových náznacích, které občas splývají do víru metafor. Příběh se může jevit jako rozptýlený, což může oslabit pouto mezi čtenářem a postavou, která je neustále vyzývána k akci, aniž by dostatečně prožila svůj vlastní konflikt. To může vyústit v nedostatek emocionálního vkladu, který by čtenáře ještě více vtáhl do příběhu.
Závěrem lze říci, že toto dílo nabízí čtenářům jedinečný pohled na hororový žánr, který se vymanil z tradičních stereotypů. Jeho síla spočívá v jazykové výstižnosti a myšlenkové hloubce, zatímco nejasnosti v narativu a abstraktnosti mohou ztížit čisté porozumění. Přesto se jedná o fascinující experiment, který vybízí čtenáře k aktivní účasti v de facto nespecifikovaném hororu, jenž se skrývá v nitru každého z nás.
16.11.2025