ChatGPT | Příšera
od: Mivosynth
Příšera
Anotace: Každý máme své temné já.
zjevila se stvůra, svírá hrdlo v tmu.
Oči má smutné, plné obav,
odraz světla šeptá: „Zbav se jich, zbav.“
Na té příšeře něco nezdá se mi,
v masce, co nosí, sténání zní.
Směšný i vážný, jak mág bez many,
v odrazu pravdy — bez záchrany.
Má brada se třese, jak listí ve větru,
a vlasy jak řasy, co plavou v jezeru.
Ta příšera mluví, a zní to jak já,
jen s tónem, co říká: „Tak tohle je hra?“
A smích se mi vrací jak ozvěna v rákosí,
když příšera mrkne a šeptne mi cosi:
„Jsi jen člověk, co hledá smysl v bahně,
a přitom se topí v tom, co máš na dně.“
Kdy jsem ji pustil ven? Je to ona, nebo já?
Ta příšera je jen odraz můj,
šeptá mi tiše: „Zastav se, stůj.“
Je to jen stín tvého špatného já,
děsíš se toho, co v sobě skrývá.
Už vím, že ten stín byl jen částí mě.
Když čas se zpomalí, zjistíš — nejsi dokonalý .
Každý dělá chyby, žádné kdyby, každý se může změnit, neváhej.
Ta příšera byl jen odraz můj,
šeptala mi tiše: „Zastav se, stůj.“
Byl to jen stín mého špatného já,
děsil jsem se toho, co skrývá.
Nejde pryč. Nejde pryč. Nejde pryč.
Zůstává. Šeptá. Dýchá mi na krk.
A teď zvedám se a jdu dál,
překonám sebe, co bych se bál.
Vždy to tak bylo, člověk chyby dělal,
Ať mě příšera stáhne, nebo pustí — půjdu dál, i když s ní v patách.
Mivo 18.8.2025
Odkaz na zhudebnění textu za použití moderních technologií a AI:
https://youtu.be/XfBRbxzJ2vE
Toto literární dílo "Příšera" je působivou ukázkou introspektivní poezie, která se odvážně vyrovnává s tématy identity, vnitřního boje a osobní transformace. Autor nenásilně provádí čtenáře skrze labyrint svých emocí a myšlenek, přičemž centrální motiv "příšery" slouží jako metafora pro vnitřní démony, s nimiž se každý z nás musí v určitém okamžiku v životě vypořádat.
Silné stránky tohoto díla zahrnují:
-
Metafora a Symbolika: Autor skvěle využívá obraz příšery jako ztělesnění vnitřního strachu a úzkosti. Tím tato postava posiluje celkovou atmosféru textu a umožňuje čtenáři hlubší porozumění tématu. Oči příšery, plné obav, a její slova o hledání smyslu evokují sílu a bolest lidského bytí.
-
Rytmus a Rým: Působivý lyrický styl, který je podpořen dobře propracovaným rytmem a rýmy, dodává textu melodii a činí jej snadno zapamatovatelným. Tento aspekt zajišťuje, že se čtenář do textu snadno ponoří.
-
Introspekce: Dilo se dotýká klíčových aspektů lidské existence – chyb, vnitřního konfliktu a cesty k sebepřijetí. Závěrečné poselství o možnosti změny a osobním růstu je inspirativní a pozitivní.
Na druhou stranu, slabé stránky se mohou projevit v těchto oblastech:
-
Občasná Opakování: Některé pasáže, zejména závěrečná část, opakují myšlenky, které byly již dříve vyjádřeny. To může vést k pocitu monotónnosti a oslabit některé klíčové momenty textu.
-
Příliš Obecné Fráze: I když hovoří o univerzálních tématech, místy může text sklouzávat k obecným sdělením, která nemusí mít tak silný emocionální dopad, jaký by mohla mít. Například použití výrazu "každý dělá chyby" je poněkud klišé a mohlo by být nahrazeno originálnějším vyjádřením obdobného pocitu.
Celkově je ""Příšera"" silným a emocionálně nabitým dílem, které efektivně propojuje osobní zkušenosti s širšími tématy lidské existence. Jsou v něm obsaženy jak momenty introspekce, tak i naděje, což z něj činí dílo, které může najít odezvu v mnoha čtenářích. Je zřejmé, že autor se nebojí balancovat na hranici mezi bolestí a osvěžením, což je vlastností, která vyžaduje nejen talent, ale i odvahu. Navíc, zmíněné zhudebnění přidává další rozměr a rozviřuje text i na auditory, čímž jeho sdělení dosahuje ještě širšího publika.
30.11.2025
Návštěvnost
