od: Philogyny1
Anotace: ---
Rozkročené skvrny keřů lemovaly baptistickou oblohu
černé ubývalo
nevím kdy mne začaly hřát tvé ruce
obraz byl ucelený plátno zasychalo
možná spodní roh s potokem
pořád se nechtěl zastavit ta voda zurčela
stál pod ním kýbl s hadrou
a louže se rozlévala dál
chyběly vodoměrky
ty co drží nad hladinou slunce
nevím kdy jsem tě opustila ale všechno už tu jednou bylo
v kulisách mozku dítě prosvítilo baterkou tmu
pak všechno smylo školní houbou na tabuli
po nebi pluly černobílé šmouhy
a dítě se smálo
zastavilo otočením vodovodního kohoutku potok
naházelo do něj ryby
do mělčiny
houbičky
každá z nich má nožku
zkroucenou orgasmem
pokrčeného mušelínu
mezi větrným kohoutem a nebem
vygumují slovem hlínu
náhle obnažená zem
nasáknutá k prasknutí pláčem války
i tím mým
kroky živých se křižují s mrtvými
kdo z nich vlastně jsem?
někde v dálce hřmí
je únor
míjíme se
u nor s plynovou lampou
rozkvetly vlčí máky
s tesáky
na rozsápaných papírových ubrouscích od večeře
nezpůsobně držené příbory
mech taky
Toto literární dílo "lampář" představuje fascinující pouto mezi obrazotvorností a emotivním nábojem. Autor se nebojí experimentovat s jazykem a vymyká se klasickým strukturám, což má své silné i slabé stránky.
Silné stránky:
Obrazotvornost: Text je bohatý na vizuální obrazy, které dokáží čtenáře zcela pohltit. Například "rozkročené skvrny keřů lemovaly baptistickou oblohu" evokuje nejen prostor, ale i emocionální atmosféru. Tento kombinovaný přístup k obrazu a pocitu buduje silnou metaforickou vrstvu, která čtenáře vyzývá k hlubšímu zamyšlení.
Emoční hloubka: Autor úspěšně zachycuje komplexitu lidských emocí - touhu, nostalgii, bolest a ztrátu. Věta „nevím kdy jsem tě opustila ale všechno už tu jednou bylo“ výstižně shrnuje mnohé z těchto pocitů. Množství osobních i kolektivních témat, jako je válka a smrt, podtrhuje sílu textu.
Hra s formou: Volné uspořádání veršů a nepravidelná struktura vytvářejí jistou dynamiku, která dodává textu na intenzitě. Tato forma dovoluje autorovi svobodně se pohybovat mezi obrazy a myšlenkami, což pro čtenáře může být osvěžující a podnětné.
Slabé stránky:
Náročnost textu: Ačkoliv metafory a obraznost jsou silné, míra abstrakce může být pro některé čtenáře matoucí. Například pasáž "kdo z nich vlastně jsem?" může evokovat existenční úzkost, avšak také může vyžadovat více kontextu pro plné porozumění. Čtenář, který hledá jasné narativní vodítko, se v textu může ztratit.
Fragmentace: Přílišné rozbití myšlenek a obrazů může vést k tomu, že čtenářovi unikne celkový příběh nebo tematická linie. Některé sekce, jako například "náhle obnažená zem nasáknutá k prasknutí pláčem války", se mohou zdát samostatné a ne vždy snadno se propojující s ostatními částmi.
Nedostatek jasného vymezení témat: Ačkoliv je zřejmé, že se dílo snaží zprostředkovat silné emoce, někdy vyvstává dojem, že chybí jasné zaměření. Příliš mnoho obrazů a motivů může způsobit, že čtenář nemá jasnou představu o tom, co je hlavním sdělením textu.
Celkově lze říci, že "lampář" je ambiciózní a hluboké dílo, které nabízí řadu vrstev a možností interpretace. Přestože může být náročné a fragmentované, jeho obrazotvornost a emocionální nabití jsou hloubě silné prvky, jež mohou oslovit řadu čtenářů, kteří se nebojí ponořit se do jeho hlubin.
22.02.2026