od: Souputník
Anotace: inspirováno P. P.
V roce 1800 a cosi
loukou plnou vlahé rosy
muž a žena spolu kráčí.
Neslyšíce písně kosí,
ona naléhavě prosí,
on se ale jenom mračí.
„Milá paní, nářku zanech,
nezměním nic na svých plánech,
pevné je to rozhodnutí.
Není přece věcí běžnou,
aby chuďas mohl s kněžnou
žít; i přes srdce hnutí.“
„Nízkého jsem původu,
však miluji svobodu
více nežli vína chuť.
I když k Tobě lásku cítím,
do pasti se však nechytím.
A tak tedy s Pánem buď!“
Než vykročil ve své muce,
políbil jí obě ruce
a s povzdechem odcházel.
Ona chvíli tiše stála,
její tvář však zlostí plála,
z hrdla sípot vycházel.
„Táhni, synu chudé matky,
ještě rád se vrátíš zpátky,
však nečekej přijetí.
Cítím k tobě už jen zlost,
mohl jsi mít všeho dost,
včetně mého objetí.“
„Mýlila ses, drahá paní,
že Ti splním všechna přání“,
muž na to jen krátce děl.
Hned na to se otočil,
by v svou cestu vykročil,
ránem ozval se pak výstřel.
Žena zbraň hned odhazuje,
duše muže už putuje
přes práh smrti neodvratný.
On tou smrtí zaplatil
staré viny zbylý díl,
což je zákon neúplatný.
-*-
Jaký osud potkal ženu,
jež má duši znetvořenu?
Drcena je tíhou vin?
Náprava jí potrvá,
ale pokud vytrvá,
vyrovná ten hrůzný čin.
Poezie působí jako komorní balada o společenském rozporu a tragickém důsledku osobní hrdosti, napsaná v archaizujícím, zpěvném tónu.
Celkově mám z díla dojem lyrické jednoduchosti s jasným narativním obloukem: setkání chudého muže a paní, odmítnutí z důvodu společenského postavení, vyhrocený dialog a náhlý, smrtící závěr, k němuž připojené zamyšlení (epilog) věnuje prostor morální interpretaci. Text dobře funguje jako krátká vyprávěcí báseň — je rytmizovaný, má opakující se dialogické prvky a uzavírající moralizující otázky, které čtenáře navedou k posouzení viny a možnosti nápravy.
Silné stránky:
Slabé stránky:
Celkové zhodnocení: Dílo funguje jako efektivní krátká balada — má jasný dejový oblouk, silnou dialogickou dynamiku a rytmickou zřetelnost, které dohromady vytvářejí působivý, dramatický moment. Pokud autor chce text posílit, doporučil bych ujasnit situaci kolem výstřelu (nebo ji nasměrovat záměrně na interpretativní dvojznačnost), případně jemně vyrovnat archaické výrazy tak, aby nenarušovaly plynulost, a zvážit mírné prohloubení psychologických motivací postav nebo úpravu epilogu do méně didaktické podoby. Celkově jde o čitelnou a emocionálně účinnou báseň s výrazným morálním akcentem.
21.03.2026