Jednoduché věci

 

 

Manžel mě rád popichuje, kolikrát nevíte, jestli mluví vážně nebo je stále v rovině ironie.. prostě máte minimálně 23 hodin denně chuť, vzít jeden z těch krásných nových talířů, po kterých jste tak dlouho toužila a ladným pohybem mu ho poslat směrem nevymáchaná huba.. Jednu dobu mě to šíleně vytáčelo, ale za ta léta jsem se také naučila slovně smečovat a častokrát jsme to spolu dotáhli k remíze.. Nedávno jsem mu dokonce dala mat..

Ani nevím, co jsme to spolu řešili.. no, určitě to bylo něco ohromně důležitého, protože se kolem toho rozvinula absolutně nesmyslná debata, jak to tak v manželství bývá.., na jejímž konci na mě manžel syknul.. "Jsi děsná.. všechno jen složitě.. nemáš absolutně ráda jednoduchý věci..!" A to se mu stalo osudným.. S klidem.. sobě vlastním.. (no jasně, že ne v klidu, jsem děsnej vztekloun a ve mně to vřelo jako v nitru Etny..), jsem mu jen odvětila.. "Miláčku! Jak tohle můžeš říct??!!

Kdybych neměla ráda jednoduché věci, NIKDY bych si přeci nemohla vzít TEBE!"