Komentáře přijaté
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Odlet Publikoval(a): Roser | Básně » Smutné
To je pěkná poezie. A možná i pro to, že se na Literu vymyká zdejším vypsaným šablonám.*
Dávná křídla Publikoval(a): Roser | Básně » Smutné
Nej je hudbou zpívat přítomností do budoucnosti. Minulostí již výšky nenabereš...*
tichá místa Publikoval(a): Roser | Básně » Smutné
Opatruj se,Rosere
tichá místa Publikoval(a): Roser | Básně » Smutné
Silné a opravdové.
Karlům a Janům Publikoval(a): Roser | Básně » Smutné
tíživě, tklivě? páni
tak ať je časem k rozpoznání
:)*
dosažení Publikoval(a): Roser | Básně » Smutné
Líbí,ta poslední sloka je top a zdravím od kočiček do olmiku z poricanech nížin
červánky Publikoval(a): Roser | Básně » Smutné
ST a je to moc zajímavé dílo, dnes už jsem grogy, ale nezapomenu na něj a ještě si sem zajdu, je to tu zvláštně bohatý na vjem*
05.03.2025 01:13:35 | cappuccinogirlreagovat
saze Publikoval(a): Roser | Básně » Smutné
Ideově velmi působivě zkomponované... možná jeden z nejlepších textů, co jsem na tomto profilu za poslední dobu četla. Má hloubku, která oslovuje s neúprosnou naléhavostí, myšlenky v něm obsažené se pohybují v důsledných návaznostech.
Co se apatie, naší moderní neřesti, týče, s tou se člověk skutečně do vyšších pater nedostane... a promluvám o vyhaslém ohni i vyschlé studni nelze nerozumět. Dívá-li se básník upřímně nejen dovnitř sebe, ale také vně, nemůže nevidět, jaký je stav současného světa.
I tak si dovolím říci, že je-li tomu tak, stále ještě můžeme zažehnout oheň uvnitř nás samých... může se to zdát jako nepatrnost, která z širšího pohledu nedělá rozdílu, ale kdo ví?
Nezbývá než doufat, že ohnivý idealismus zvítězí (a ideálně tomu také napomáhat, či alespoň nebránit...) - ale tím snad nemyslím pohlížet na svět zpod iluzorních brýlí. Oheň je možné přenášet, a dokud tu budou lidé, kteří jej nosí uvnitř sebe a rovněž ti, kterým je možno jej předat, dovolím si vyslovit naději, že nejsme ztraceni...
A neobstojíme-li? Pak nechť nás oheň sežehne a přijde po nás (ne potopa) něco nového a snad i lepšího... Je možné, že některé části současného světa budou muset shořet, nedojde-li včas ke změně. Nicméně, závěrem, nebyli bychom první ani poslední civilizací, která padla, aby se následně zrodila ze svého vlastního popela, obrozená a očištěná :-).
Úvaha se mi poněkud natáhla, ale po delší době přišla inspirace, tak jsem ji tavila, jak jen to šlo.
Ju, a inspiraci Zahradníčkem asi netřeba podrobněji vypichovat - také ke mně promluvil... :-)
svítání Publikoval(a): Roser | Básně » Smutné
já věřím na svítání
a vždycky budu!
kdo na ledě - ať nemyslí na tání
kdo na vodě - ať plave a nehledá tam v hloubce půdu
