Komentáře přijaté
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
minulým zimám Publikoval(a): Sonador | Básně » Ostatní
Minulé zimy, loňské sněhy, myšlenky pohřbené v závějích něhy. Nedýchat...
svázané Publikoval(a): Sonador | Básně » Ostatní
Hle milá Catherine-je vidět, žes opjena vázáním a aranžováním květin-hle jaký krásný "přenos"..ST*
minulým zimám Publikoval(a): Sonador | Básně » Ostatní
:-))***
24.04.2025 06:56:51 | Iva Husárkováreagovat
minulým zimám Publikoval(a): Sonador | Básně » Ostatní
chodím si k Tobě pro usebrání... *** živoucí jsi, peříčkově voňavě a tichounce přítomná... :-))***
24.04.2025 03:11:46 | Iva Husárkováreagovat
minulým zimám Publikoval(a): Sonador | Básně » Ostatní
Koukám jsem celý život zazimovaná :-), tak nějak duchem stále napůl ve svém světě, dělám to dobře Kat? Jinak ale úsměvem v těch zimách nešetřím, to zas ne. Patrně ještě nemám srdce na solár a dokážu "akumulovat" jen tak, mimo baterie, z prosté radosti* Och já prostinká ..
omyté Publikoval(a): Sonador | Básně » Ostatní
Ach ano, Archandělé jsou boží, "tělo.....omyté rosou spadlých hvězd" -znamenité....))**
22.04.2025 22:34:56 | Martin Kredbareagovat
svázané Publikoval(a): Sonador | Básně » Ostatní
Metafyzicko-sociálně-psychologické s jemnou spirálou osvícení, osvobození a očištění. Brilantní! Mám rád:)**
22.04.2025 22:32:43 | Martin Kredbareagovat
smíření Publikoval(a): Sonador | Prozaická miniatura » Ostatní
Děkuji Ti, milá Sonador, za připomenutí té nejkrásnější a nejopravdovější myšlenky o Lásce, jaká kdy byla napsána. Téměř jsem na ní zapomněl... Ale pokud ta slova nerealizujeme, pořád to budou jen mrtvá slova. Jen našimi skutky se z mrtvých slov, stanou slova živá. Ale to opět zahrnuje proces učení se milovat takovouto dokonalou Láskou.
22.04.2025 06:23:31 | malé srdcereagovat
smíření Publikoval(a): Sonador | Prozaická miniatura » Ostatní
Skutečná láska, jak ji často hledáme a toužíme po ní v tomto světě, je zdánlivě nedosažitelná. Je to jako honba za něčím, co je neustále mimo náš dosah, jako sen, který se nikdy plně neuskuteční. Skutečné lásky v tomto světě není; nebo alespoň ne v té podobě, jakou bychom si představovali. Často se cítíme zklamaní, když zjistíme, že to, co jsme považovali za pravou lásku, je ve skutečnosti jen její slabý odlesk, nedokonalý matný obraz toho, co by mohlo být.
Je to jako stát před obrovskou mozaikou, která je složena z nekonečných sklíček – každé z nich představuje kousek pravdy, krásy a Boží lásky. Naše lidská láska je jen jedním z těchto sklíček, jedním nepatrným fragmentem, který se snažíme pochopit a přijmout. Je to jen jediné nepatrné sklíčko naší nedokonalé podmíněné lidské lásky na tomto světě z celkové mozaiky, která je tak složitá a rozsáhlá, že ji nikdy nemůžeme zcela obsáhnout.
Možná nikdy nedosáhneme té ideální lásky, kterou si představujeme, ale to neznamená, že bychom se měli přestat snažit. Naopak, každý náš pokus milovat a být milován přispívá k té velké mozaice. Každý okamžik, kdy projevíme lásku, i když je nedokonalá, přidává další sklíčko k obrazu, který tvoříme. V tomto procesu se učíme o sobě, o druhých a o tom, co to znamená být skutečně lidský.
Láska má tolik podob, kolik je na světě lidí. Každý z nás ji prožívá jinak, každý ji cítí a projevuje svým jedinečným způsobem. Naše cesta láskou často začíná nedokonalou, sobeckou láskou, která je přirozenou součástí lidské existence. Je to jako když do klidné hladiny vody hodíme kámen. Voda se rozvlní a vytváří soustředné kruhy, které se postupně šíří do větší a větší vzdálenosti. Stejně tak i naše láska, i když na počátku může být nedokonalá, má potenciál růst a rozšiřovat se, dotýkat se srdcí kolem nás.
Nedokonalá láska je často spojena s našimi vlastními potřebami a touhami. Milujeme, abychom byli milováni, hledáme v lásce naplnění svých vlastních prázdnot a nedostatků. Je to láska, která nás učí o sobě samých, o našich silných i slabých stránkách, a připravuje nás na hlubší formy lásky. Tento typ lásky je jako první kámen, který dopadne na hladinu vody, a jehož energie je impulsem pro další vlny.
S každým dalším kruhem se naše láska rozšiřuje a dosahuje většího prostoru. Postupně začínáme chápat, že láska není jen o nás samotných, ale také o druhých. Začínáme milovat nejen kvůli sobě, ale i kvůli těm, které milujeme. Empatie a soucit se stávají důležitými aspekty naší lásky. Učíme se naslouchat, chápat a podporovat druhé, aniž bychom očekávali něco na oplátku. Taková láska je méně sobecká, více dávající, a tím se přibližuje k ideálu, kterým je láska sama.
V tomto procesu se naše láska postupně transformuje. Zjišťujeme, že skutečná láska je o vzájemném růstu a podpoře. Je to láska, která přijímá nedokonalosti druhých stejně jako naše vlastní. Bezpodmínečná láska je cílem, ke kterému směřujeme. Je to láska, která neklade podmínky, která nevyžaduje změnu, ale přijímá druhého takového, jaký je. Tato forma lásky je jako kruh, který obklopuje a zahrnuje všechny ostatní, a přitom se neustále rozšiřuje.
Na cestě k dokonalosti lásky se učíme, že láska není statická. Je to dynamický proces, který se neustále vyvíjí. Každý den, každá zkušenost, každé setkání je příležitostí k tomu, abychom svou lásku prohlubovali a rozšiřovali. Láska je pohyb, je to energie, která nás vede k lepšímu porozumění sobě samým a světu kolem nás.
V nekonečnu pohybů a změn směřuje naše nedokonalá láska k dokonalosti toho, co láska skutečně je. Láska je cesta, je to proces, který nás učí, jak být lepšími lidmi. Učí nás, jak milovat bez podmínek, jak odpouštět, jak být trpěliví a jak být vděční za každou chvíli, kterou můžeme sdílet s těmi, které milujeme.
A tak, stejně jako kruhy na vodě, i naše láska se šíří dál. Dotýká se životů těch, které potkáváme, a ovlivňuje jejich cesty. Každý z nás má moc tuto lásku šířit, každý z nás může být tím kamenem, který rozvíří hladinu a vytvoří nové kruhy. A i když naše láska začíná jako nedokonalá, v každém z nás je potenciál dosáhnout dokonalosti, která je esencí lásky samotné.
Láska je síla, která nás spojuje, která nás obohacuje a která nás vede k tomu, abychom byli lepšími verzemi sebe samých. Je to síla, která nás učí, že i když jsme na počátku nedokonalí, můžeme růst a stát se součástí něčeho většího, něčeho krásného, co přesahuje naše individuální existence. A tak, když hodíme kámen do vody, když začneme milovat, začíná cesta, která nás vede k dokonalosti toho, co láska je.
21.04.2025 21:55:19 | malé srdcereagovat
svázané Publikoval(a): Sonador | Básně » Ostatní
ty nemusí psát nic dlouhého :)**
**tobě píše duše
a já zas prostě zas ty příběhy taky neumím zkrátit
tedy umím - do těch básní - (proto je nepíšu jako povídky) ale víc už ne :DD
a taky to tak moje duše prostě cítí
prima podvečer i sny
svázané Publikoval(a): Sonador | Básně » Ostatní
Srdce, jak market se smíšeným zbožím. Za vše musíš zaplatit.
