Komentáře přijaté
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
i pozorovat znamená něco dělat... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
...je to tak, náš svět je naše představa smyslů, ale vlastně je jiný...;-)
i pozorovat znamená něco dělat... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
je to tak, ak by sme vnímali celé elektromagnetické spektrum, aai by sme z toho zbytočne blbli,takto mozog dostáva filtrované signály asi optimálne svojim potrebám, a tie dalšie frekvencie vnímame prostredníctvom prístrojov. Predstava, že by sme vnímali krásnu ženu trebars v IR pásme mi po vzhliadnutí rôznych scifi filmov pripadá dost desivá :D
v usedlosti... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
pro mě tato lahůdková:-))
11.02.2017 18:04:03 | střelkyně1reagovat
neosobní... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
snažím se z toho vybruslit ale u mě to bývá sakra osobní:-))
11.02.2017 17:53:14 | střelkyně1reagovat
v lenošivém odpoledni... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
takové krásné klidné zastavení v dnešní uspěchané době:-))
11.02.2017 17:48:06 | střelkyně1reagovat
i pozorovat znamená něco dělat... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
hodně zajímavé
i pozorovat znamená něco dělat... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
Nojo ty tvé texty mne vždy rozsekají pane jo...číst je jako ruštit hlavolam ;)
11.02.2017 17:28:05 | reagovat
i pozorovat znamená něco dělat... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
Krásné, Enigmane :-) a věta o duševních obrazech světa: "dostatečně úplných na to, abychom pochopili, že jsou neúplné," je úžasná...
11.02.2017 07:22:07 | Helen Zaurakreagovat
v lenošivém odpoledni... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
svět
s malým kouskem země
kde se narodíte
naučíte se mluvit
poprvé s někým tančíte
zamilujete se
vidíte umřít někoho
koho jste měli rádi
tenhle svět...
nevím jak to děláš, popíšeš vše, pojmenuješ to a zrcadlíš...
hebce... neskutečně hebce pro mě...
ani nevím jestli jsem ti někdy poděkovala a tak teď, děkuju...
11.02.2017 01:29:44 | zelená vílareagovat
v lenošivém odpoledni... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
jen ještě něco, v tomhle domě odcházel táta... scházel po schodech a loučil se, věděl... je to tady jiné, ale tohle uvidím už navždy... a díky za to...
nedávno mi partner řekl, že až jednou tu nebude moje mamka, půjdeme do nového, že by tam šel už nyní, ale...
zachvěla jsem se...
kam?
nový dům...
hmmm...
rozhodil mě... až jednou Evi.. a beze všeho, jen kufry...
vykulila jsem oči...
nový dům, malý s terasou ze všech místností, bazén uprostřed, vždyť to si přeješ... jo přeju, ale...
11.02.2017 01:26:39 | zelená vílareagovat
v lenošivém odpoledni... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
myslím, že tenhle svět znám... je v tomhle domě...
poprvé jsem se tady milovala, poprvé milovala, v těchto zdech je vše... vůně i slova táty, dohady, chuť svačiny na výlet, konfrontace s mamkou, usmiřování...
dávají zde deset minut na komentáře, tak to fakt nedávám... asi mi naznačují stručněji, stručněji... :-)
11.02.2017 01:19:57 | zelená vílareagovat
hleděla očima jako podšálky Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
poznala jsem dva lidi... on František, ona Lenka...
on je hudebník, ona účetní...
a oba dohromady tvoří pár a oni dohromady mi chodí hrát a bláznit s nemocnými...
usmívám se a asi i mi trochu slzí oči, protože oni jsou člověčí, lidští, originální a geniální...
jsem jejich třetí společník a my co dokážeme...
cokoli...
Franta vezme kytaru, Léňa podrží noty a zpívají a Franta dodá a ty, ty Evi zatanči.. a já v si podržím šaty a tančím... a pacienti mají pocit, že svět se zbláznil...
točím se, lámu rukama, zpívám tak, aby mě nebylo slyšet a Jip tančí... a je fuk, že jsou slabí na srdce... :-)))) a ono hrají tak, že se mi chvěje srdce..
zaklesli jsme se do sebe
tiskl jsem ji v náručí
tvaroval jako sochu
propleteni
jsme hmatali náš tvar
hledali odpovídající formu
odlévali se pro věčnost
takhle jsem ještě ženu nevnímal
vycházela mi vstříc
panenky měla rozšířené
nečekaně nasvícené
a v nich se míhaly obrazy
snové a nevyzpytatelné
... tohle je tak hebké až se chvěju... hledat formu, odlévat se pro věčnost... dívat se, cítit... chtěla bych na okamžik cítit to, co ty... umět to prožít a popsat... jsi jedinečnej a díky, díky že u toho můžu být...
11.02.2017 01:07:43 | zelená vílareagovat
když mrazík čmárne do tváře... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
buďme rádi za takové lidi...
sním ráda sním a pak jdu to splnit... nejen sobě, ale jim, nejen jim, ale i sobě...
andělé dívejte se, pozorujte a buďte... :-)
https://www.youtube.com/watch?v=M2SbH6tFLOs . je dokonalej tenhle pán :-)))
11.02.2017 00:57:40 | zelená vílareagovat
všechno co sdělovala... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
chtěla bych zajít s touhle dámou na kafe... zvu ji, řekni jí to :-) blanšírované oči.. vau...
přátelé... přátelství... to je nit...tenká...
11.02.2017 00:27:26 | zelená vílareagovat
k lepším zítřkům... Publikoval(a): enigman | Experiment » Ze života
jsi neskutečnej... !!!
11.02.2017 00:17:02 | zelená vílareagovat