srpnovvitae...

srpnovvitae...

Anotace: síle náhodné...

nesla se se svým pružným tělem
jakoby osamocená
ale zároveň osvobozená
od vztažnosti
s proměnlivým výrazem
v opálené tváři
a jakousi hrdou grácií

zatímco já se propracovával
vnitřnostmi světa
ona působila jako průkopnice
z neprobádané divočiny
která přes den běhá s nožem džunglí
a večer v olivovém háji přidřepne a porodí

v tom prvopočátku to vypadalo
že přicházíme každý z jiné epochy
a naše způsoby a mravy
jsou tak odlišné
že k tomu abychom spolu mohli promluvit
bylo třeba zvláštní dikce
oba omráčení
tou náhlou událostí
v podivném výtrysku času
stlačení v explozi uvolnění

nepřijde vám příteli že jsou lidé nějak upjatí
posedlí tím aby byli zdraví a prodloužili si život
přitom nemají proč žít

víte milá Vigorouses
skutečné bohatství tvoří zkušenosti
a ty získáte tím že něco změníte
prostě život sám
probublávající chodidly až do hlavy
kdy je každý kout plněný vědomím
jenž neustále roste a zvětšuje se
pokud vyznáváte osud
čas i prostor jsou dány a plně předpověditelní
možnost nemá v osudovosti význam
odmítáte-li osud
pak víte že stvoření není jednorázové
ale proces nepředpověditelného vývoje
v kombinaci individuální inteligence
vůle chtění a tvořivosti
jste strůjce
jste sama sebou i vším ostatním
svět je ozvěnou našich myšlenek a skutků
a my jsme jejich rezonancí

může tedy být člověk šťastný?

štěstí člověka nezávisí na tom
aby věci zůstaly stejné
jde o to přijímat změny
milovat život v ryzí měňavé podobě

a jak se pozná že milujete život?

proč by se to mělo poznat?

Vy mi totiž moc šťastný nepřipadáte
spíš takový zdrsnělý
ošlehaný metlou větru
neotesaný nedokonalý
a vaše kůže připomíná kůru
něco mezi struhadlem a rašplí

inu muž by měl být trochu zhrublý
a ne stonek tulipánu
aby se o něj žena mohla třít
aby ve styku s ním
získala hladkost
aby ji kontakt s ním očistil

měl by být kamenem
o který lze klopýtnout
který ženě uleví
od podráždění a neklidu
od vtíravé potřeby
pátrat po nerovnosti
jíž by se mohla chytit

přihnal se divoký poryv
rozfoukal listy do všech směrů
ony se rozvrtěly
po svých bláznivých drahách
klouzaly a metaly kotrmelce
já se podíval na ni
naznačil pohyb tance
a luskl prsty nad hlavou

přitočila se ke mně
zachytila ruku
a rozhoupali jsme se spolu
do tajemných rytmů
s melodií vesmírnou
Autor enigman, 01.08.2019
Přečteno 124x
Tipy 27 ... Tip / Supertip
Poslední tipující: Kyška, Aura, Philogyny, Malá mořská víla, jitoush, Petbab, Frr, Marten, Amonasr, šerý
ikonka Komentáře (9)
ikonka Komentujících (9)

Komentáře

Ano, "milovat život v ryzí měňavé podobě." Spoustu krásných myšlenek -
pro nás čtenáře, i pro Vigorouses, ženu z jiného světa...

29.08.2019 20:28:18 | Kyškareagovat

Jak ty to děláš...já bych určitě akorát tak vypadla z houpací sítě a kolem nikdo... :)

02.08.2019 16:54:51 | Philogynyreagovat

Ona to zas taková náhoda nebude Jiří, že ne, štěstí se musí jít trošičku naproti.Vařila myšička kašičku.Tu melodii vesmínou bych měla znát :) ST

01.08.2019 19:27:24 | Malá mořská vílareagovat

báseň ve tvaru vějíře

01.08.2019 19:12:21 | Petbabreagovat

krásná...ST* :-D*

01.08.2019 17:17:17 | Frrreagovat

Závidím ti tvou fascinaci...až mystickou. ;-)

01.08.2019 17:14:32 | Martenreagovat

No, s čím si Tvé dílo opět v stylu notuje... raději už nebudu rozvádět. Je to meditativní a v dialogu pozoruhodné. Číst si povícero krát! Ty myšlenky do detailu, stojí za to.

01.08.2019 13:55:29 | šerýreagovat

Vlastně..může být člověk šťastný?

01.08.2019 12:41:55 | básněnkareagovat

jsem šťaSTná... že Tě můžu číST :-))

01.08.2019 07:29:46 | Iva Husárkováreagovat

© 2004 - 2019 liter.cz v1.4.5 | Facebook, Twitter