Návštěvnost
Komentáře přijaté
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
V klíně Tvém usínat Publikoval(a): Jacob P. Verlaine | Básně » Ostatní
Moc hezké.
Já a mé druhé já Publikoval(a): Jacob P. Verlaine | Básně » Ostatní
Zamyšlení i duše chvění. Perfektní ve formě i stylu.
Pračka vs. já Publikoval(a): Jacob P. Verlaine | Básně » Humor
To se mi tak líbí.
Není čas na slzy Publikoval(a): Jacob P. Verlaine | Básně » Ostatní
Hodně dobré.
Období temna Publikoval(a): Jacob P. Verlaine | Básně » Smutné
Nutela na povzbuzení mysli :-)
Bez lásky není žití Publikoval(a): Jacob P. Verlaine | Básně » Ostatní
Opravdové řádky s životní zkušeností.
Sedím v pokoji smutku Publikoval(a): Jacob P. Verlaine | Básně » Ostatní
Vidíš ještě pár smutných básní a holky Ti budou smai nabízet schůzku :)
Jinak básnička se povedla.
Sedím v pokoji smutku Publikoval(a): Jacob P. Verlaine | Básně » Ostatní
Láska příjde až to budeš nejmíň čekat.:)
Chce to trpělivost a odhodlanost :))
28.08.2014 18:07:01 | Laven De Brigreagovat
Sedím v pokoji smutku Publikoval(a): Jacob P. Verlaine | Básně » Ostatní
s tebou bych šla na rande klidně...
Sedím v pokoji smutku Publikoval(a): Jacob P. Verlaine | Básně » Ostatní
I tahle chvíle přejde. (Stejně jako ta nejšťastnější.)
Ale zůstala po ní alespoň pěkná básnička! :-)
Sedím v pokoji smutku Publikoval(a): Jacob P. Verlaine | Básně » Ostatní
Neklesej na mysli, ona se ta pravá objeví :) A k básni, nejhezčí je (pro mě) "zbyde po husí brk a inkoustu kaňka" :)
Není čas na slzy Publikoval(a): Jacob P. Verlaine | Básně » Ostatní
Silná báseň, líbí se mi..
Pračka vs. já Publikoval(a): Jacob P. Verlaine | Básně » Humor
Konečně ses osamostatnil a teď je svět růžovej?..vlastně svět ne :P
Sešel jsem z cesty Publikoval(a): Jacob P. Verlaine | Básně » Smutné
Nic netrvá věčně, držím palečky.
27.07.2014 12:09:22 | Jeněcovevzduchukrásnéhoreagovat
Bez lásky není žití Publikoval(a): Jacob P. Verlaine | Básně » Ostatní
Vidím to stejně jako SmallGeorge, připadá mi to takové lidsky věrohodné. Ten poměrně krátký oblouk od jistého počátečního poněkud bolavého patosu k jakémusi až téměř smířlivému povzdechu mi připadá docela zajímavý a zachycuje počátek katarze, kterou si čas od času procházíme všichni. Metafora s kulečníkem je přitom zajímavá a docela výstižná. Celé to má svůj půvab... :-)