Návštěvnost
Komentáře přijaté
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Šachy života Publikoval(a): kasparoza | Básně » Láska
co miluje tě i když strašně jí to zebe,
když stojí bosá v sněhu
...to mi připomíná jeden ,,Nový rok,,1.1 2010..ach jo..
moc pěkná...ST.
Šachy života Publikoval(a): kasparoza | Básně » Láska
ten začátek mě zaskočil
že pohráváš si se životy lidí
a myšlenka ta, že se Ti i líbí
to fakt je nálož, hustej díl...
pak všechna slova dál se totiž ztrácí
v tom divném počátku, cos zamotal
ať už jsi pěšák, střelec nebo král
a žádná ženská není panna hrací :)
Šachy života Publikoval(a): kasparoza | Básně » Láska
Na každého z nás někde někdo čeká...
proč
život je jak řeka..
plyne sám o sobě,
ale nalézá i jiné...
daruje
páruje
tvoří ..dny budoucí..
Šachy života Publikoval(a): kasparoza | Básně » Láska
I já..pěkné..
Šachy života Publikoval(a): kasparoza | Básně » Láska
Hledání ideálu je velké dobrodružství! Ale stojí to za to.
Čekání Publikoval(a): kasparoza | Povídky » Ostatní
Marné čekání - to každá minuta vypadá jako hodina!
Herbář v duši Publikoval(a): kasparoza | Básně » Láska
Krásná a smysluplná, vydláždělá citem.
Herbář v duši Publikoval(a): kasparoza | Básně » Láska
Nádherná až mě z ní zamrazilo. Mám takovej sešit, slouží většinou na to, abych si tam mohla psát svoje poznámky, když třeba sedím v kavárně a tak... ale třeba když si něco přečtu a moc se mi to líbí, tak si to tam připíšu, můžu?:)
Herbář v duši Publikoval(a): kasparoza | Básně » Láska
K tomuto Herbáři se ráda vrátím!
Jak jsem toužil propadnout do mateřské školky …, Publikoval(a): kasparoza | Povídky » Humor
a pak že život není jako seriál :D v tomto příběhu úplně vidím sloučeninu seriálu "My všichni školou povinní" a filmu "Bota jménem Melichar" :)
Jak život protekl mezi prsty... Publikoval(a): kasparoza | Povídky » Ostatní
Kaspi,
vracím se znovu ...;-) inu, napsal jsi to skvěle ... je to prostě pravda, člověk by se neměl utápět v žalu a bolesti ... navždycky ..., ptz vždycky je naděje, že bude existovat důvod, pro který žít ... i když je den černější než noc a noc věčností ... i přesto ... naděje ... ta zchromlá stařena, co Tě křečovitě drží za ruku /až se nemůžeš hnout z místa/, ale v očích má přitom nevinnost dítěte a všechno to nevyslovené, co ještě můžeme prožít ... naděje, děkuji za ni ...
Jo, tohle je životní pravda ... a už dost ...nebudu dál mluvit...ptz Tvá povídka říká vše ... ST je málo ...
Jak život protekl mezi prsty... Publikoval(a): kasparoza | Povídky » Ostatní
Emotivní, velmi silný příběh! Jen si říkám, proč si raději nevymaloval!:-))