Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
UMĚNÍ – dokonalost či krása? Publikoval(a): Amonasr | Úvahy » Kultura
:-D Máš docela originální nápady, náhodou :-)) Člověk by měl někdy zkusit opustit standardní schémata myšlení :-) Tak mě napadá, jestli bych neměl obohatit Liter tím, že bych tu přestal aspoň na čas publikovat :-D
UMĚNÍ – dokonalost či krása? Publikoval(a): Amonasr | Úvahy » Kultura
Díky za návštěvu a hezký víkend i Tobě :-)
UMĚNÍ – dokonalost či krása? Publikoval(a): Amonasr | Úvahy » Kultura
Ale tak to je jen taková nadsázka, takový štulec – já přece netvrdím, že kritik je povinen všude nějakou krásu objevit. Jen to, že když ji neobjeví on sám, neměl by samolibě tvrdit, že tam ta krása nade vši pochybnost není. Vždy by si měl nechat prozíravě zadní vrátka i pro své vlastní případné prozření. Nemluvím ale o řemesle – špatné řemeslo, zvlášť u vázaného verše, se dá víceméně určit, jde mi spíš o obsah sdělení, o onoho „ducha“. Ale kritikové byli vždycky svým způsobem zpupní a i ti nejslavnější se často mýlili a zatracovali i opravdové talenty, které je nakonec svým dílem přežily. Takže to jsou vlastně taky jen takové bonmoty – psi zkrátka štěkají a karavana jede stále dál ;-) A těmi psy myslím nás všechny, ne jen kritiky – karavana je poezie sama :-D
UMĚNÍ – dokonalost či krása? Publikoval(a): Amonasr | Úvahy » Kultura
:-D Tedy, gemini – to jsi mě docela rozesmál, to by obstálo i jako samostatné zamyšlení :-D Krásně jsi to odlehčil, díky – sám mám sklon k těžkopádnosti a nějaké takovéhle bublinky, které podobnou diskuzi provzdušní, jsou vždycky vítány ;-))
Poslední 1/5 mého zamyšlení jsou ony tři poslední věty, jestli jsem si to v rychlosti správně bez kalkulačky spočítal. Já ale nic nepopletl, to ty myšlenky samy se tak postupně rozvinuly. Ač to možná někomu připadá, že to je nějaká závěrečná pointa, tak není – pointou jsem naopak tentokrát začal. Měl to být původně aforismus a naráz jsem se nějak rozpovídal. A že to sklouzlo k tomu bonmotu závěrečných tří vět, to už se nějak ve mně zamrskal štíří ocásek a já mu ho nechtěl ufiknout, někdy si člověk holt rád hraje i se sirčičkama, a to i v blízkosti hořlavých materiálů :-/ Ale aspoň tu není až taková suchopárná nuda, ne? A to i díky Tobě – pokud bych měl být jedním z porotců, tak ten hlas pro Miss Comment ode mě ta Tvá kapka č. 41 tentokrát má :-D
UMĚNÍ – dokonalost či krása? Publikoval(a): Amonasr | Úvahy » Kultura
Ano, to je zajímavý střípek, díky za něj :-) Já se třeba dlouho hledal, jak mám reagovat na díla ostatních. Hned poprvé, když jsem si zkusil kritičtější poznámku k obsahu, dostal jsem vzápětí za ucho – ne od autorky (ta to vzala sympaticky v pohodě), ale od jejího příznivce :-) Časem jsem zjistil, že o vstřícnosti ke kritice řada autorů sice ráda mluví, ale ve skutečnosti ji u sebe sama nesnese, tak jsem tuto snahu opustil a jen opravdové kamarády občas na něco upozorním ve vzkazu, spíš ale jen na formální chyby. Chválu kupodivu snesou všichni, tak s tou nemusím šetřit, ale jen když ji myslím opravdu vážně, což ale při mé vstřícnosti k jiným autorům není až tak zřídkavé :-D Koneckonců se to odráží i v mých divadelních recenzích apod. – že chválím rád, když objevím něco, co za pochvalu stojí. Jenže je to taky o čase – čtu tolik autorů, že na komentování (pokud má něco opravdu sdělit) mi zbývá málo času. Tak aspoň že existuje tipování a toho stihnu dost – to není časově tak náročné :-D Obdivuju každého, kdo častěji komentuje, tedy i Tebe - je to výraz přinejmenším kolegiality a je to fajn. A stydím se, že v tom sám tak trochu zaostávám ;-)
Pan profesor Publikoval(a): aravara | Povídky » Humor
Krásně podaná vzpomínka - pan profesor Zdeněk tu sympaticky ožívá přímo před očima :-) Měl jsem v životě štěstí také na řadu učitelů i profesorů, kteří mi toho dali mnohem víc, než jim ukládaly školní osnovy. Vlastně si to až teď plně uvědomuju, jaké to bylo doslova a do písmene štěstí. Zdalipak ho mají i dnešní děti? ;-) ST
UMĚNÍ – dokonalost či krása? Publikoval(a): Amonasr | Úvahy » Kultura
;-)
Popírám Publikoval(a): Móny | Básně » Filozofické
To žije! Sugestivně zachycený životní pocit, tak příznačný pro dnešek :-)
UMĚNÍ – dokonalost či krása? Publikoval(a): Amonasr | Úvahy » Kultura
Tohle už ponechám bez komentáře - každý ať si udělá obrázek sám, bude-li chtít ;-)
NAŠTĚSTÍ Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Ach bože, kolik nás tu takových je :-)) A kolik je těch, kteří Liter ještě možná ani neobjevili - před 3 lety jsem o něm třeba taky neměl ani tušení - byl to jeden z nejkrásnějších objevů v mém životě, když se na to podívám zpětně. A tentokrát dokonce ani nepřeháním :-D Díky za návštěvu :-)
UMĚNÍ – dokonalost či krása? Publikoval(a): Amonasr | Úvahy » Kultura
Nejsi divná - souhlasím s Tebou a je dobře, že jsi to napsala :-D I kritik potřebuje zastánce - má ho z převážné části i ve mně, i když to tak třeba na první pohled občas nevypadá. Chtěl jsem vyvolat polemiku a pokud tu budou přistávat takovéto komentáře, budu si vrnět blahem, i když mě třeba kopnou nenápadně (nebo i nápadně) do kotníku :-D Díky, Rag ;-))
UMĚNÍ – dokonalost či krása? Publikoval(a): Amonasr | Úvahy » Kultura
Zřejmě se také díváme odlišně na společenství autorů, které Liter představuje. Jeho smyslem podle mě není být přípravkou na získání Nobelovy ceny za literaturu či aspoň ne příliš ceněné Magnesie Litery, ale být svobodným prostorem pro vzájemné obohacování se těch, které psaní baví. Každý se asi chceme nějak zlepšovat, každý ale máme také své limity. V šachových kroužcích nejspíš nebude velmistr shazovat přezíravě ty, kteří hrají o několik tříd nižší soutěže, ale bude jim spíš fandit a mít radost, že vůbec šachy hrají. Podobně vlastně i to mé zamýšlení začalo – umění je podle mne vzájemná kombinace řemesla a onoho ducha, které do díla autor vloží. I to nejzručnější veršování, pokud je bezduché, podle mne není dobré umění. A není ani dobré umění to, do nějž je sice vložen krásný duch, ale je řemeslně zpackané. Přesto mám raději to druhé, protože mě víc zajímá to, čím mě může myšlení či vnímání autora obohatit. Proto nikdy nebudu mluvit přezíravě o těch, kterým veršování moc nejde, ale přitom sdělují ostatním něco, co je svým obsahem, i když třeba ne formou, nějak pozoruhodné. Není proto ani nutné všechny pozitivní ohlasy vnímat hned jako pochlebničení, i když třeba forma kulhá. I toho pochlebování je tu samozřejmě dost, ale to bychom asi nikdy tuhle diskuzi neskončili. Sám z nekriticky pochvalných ohlasů u mě často moc nadšený nejsem, ale to už by byla zase další kapitola :-D
UMĚNÍ – dokonalost či krása? Publikoval(a): Amonasr | Úvahy » Kultura
Ahoj vrbáku, děkuji za věcný příspěvek a neberu ho nijak osobně.
Pokud jde o Tvůj dotaz, kde tall&curly podle mého názoru „nálepkuje etc.“, tak ta má replika se týká (a je to z ní snad i zřejmé) pouze jejího prvního komentáře zde, není to žádné zobecnění, proto není třeba používat množné číslo „komentáře“. Jak jinak mám označit její tvrzení, že mám strach z kritiky a že poslední tři věty považuje za naprostou ubohost? Vidíš snad ty sám v jejím komentáři nějaké věcné argumenty nebo aspoň zdůvodnění pro tato tvrzení?
Tam, kde odpovídám Tomovi Dvořákovi jako „on“, mám na mysli sám sebe, nikoliv tall&curly. Při pozornějším čtení je to myslím také zcela zřejmé. Jako „on“ mě označil Tom, asi si v tu chvíli nevzpomněl na to, jaký mám nick případně skutečné jméno, které zná stejně jako Ty :-) Chtěl jsem tím jen naznačit, že označení kohokoliv v diskuzi jako „on“ mi nepřipadá zrovna nejzdvořilejší, i když přímo jako urážku to od Toma nevnímám. S tall&curly to tedy nemá skutečně nic společného – je třeba přečíst si před tím ten Tomův komentář.
Pokud jde konkrétně o Tvé komentování či komentování tall&curly, je samozřejmě na každém, jaká díla se mu líbí nebo nelíbí a že oba máte hodně vysoké nároky, na tom se asi shodneme, nic proti tomu. Pokud je kritika konkrétní a věcná, také nic proti tomu. Jsem možná spíš přecitlivělý ani ne tak na kritické komentáře, jako spíš na ty pochvalné, které jedním dechem jedno dílo či jednoho autora pochválí a současně neopomenou zároveň shodit všechny ostatní, i když třeba jen nepřímo. Také bych ale nechtěl, abychom z toho dělali osobní záležitost, myslím to obecně na jakoukoliv kritiku kohokoliv. Naprosto obecně je psaný i můj text a trošku mě překvapilo, jak silně to vzala tall&curly osobně. Sám za sebe musím přitom uznat, že u ní vidím výrazný pozitivní posun v dikci komentování oproti tomu, kdy jsme spolu měli časté neshody, když ještě byla Bylinnou směsí a před tím Černým motýlem tmy. A byť ne se vším, co kdy tvrdí, souhlasím, tak s řadou věcí naopak ano. Nemám zkrátka jen rád, když se někdo nad někoho povyšuje, ale to si nesu celým svým životem a jiný už nebudu. I o tom však lze vést věcnou diskuzi – nikoliv ublíženou, ale skutečně věcnou, tj. obecně o tom, jak by měla správná kritika vypadat, aniž bychom z toho museli dělat osobní pěstní souboj. pokračování následuje...
UMĚNÍ – dokonalost či krása? Publikoval(a): Amonasr | Úvahy » Kultura
Díky za podnětný komentář (i komentáře můžou být krásné, nejen díla samotná), milá Neznámá. (Ani jsem netušil, že i nepřihlášení můžou vkládat komentáře – to je fajn.) To Tvé sebezamyšlení mi samozřejmě dělá největší radost, o nic jiného mi ani nešlo. Vím, že žádnou objevnou dimenzi ten můj text nemá, ovšem je nutné stále jen něco nového objevovat? Není někdy možná i důležitější občas oprašovat svá vnitřní zákoutí a svým způsobem „znovuobjevovat“ něco, co už v nás mnohdy k naší škodě kolikrát zapadalo prachem? Vliv vládnoucí kultury a potýkání se s ním, otloukání iluzí o mantinely kritiky, myšlenka o (ne)šklebení se po roce od napsání jako (možné) kritérium uměleckosti díla – to vše je jsi moc hezky vyjádřila, k tomu ani netřeba nic dodávat, jen se u toho zastavit a zamyslet ;-) Souhlasím i s tím, že kritika je potřebná a i ta ne vždy dobře míněná může každého autora posunout, třeba jen tím, že se stane odolnější vůči nepřejícníkům, závistivcům apod. I to je samozřejmě důležité, naučit se s tím žít, nebýt jen skleníkovou květinkou. Ale nejen to – hlavně je dobré se zamyslet nad obsahem každé kritiky (pokud ho tedy má), když už odezní předinfarktový stav, a zkusit si z toho něco pro sebe vzít. A když nevzít, tak si ale umět zdůvodnit proč. Každý jdeme svou vlastní jedinečnou cestou a zdaleka ne každá rada (i dobře míněná) je vhodná pro každého. Ovšem i sám kritik by měl dokázat unést, že je také kritizovatelný a občas se nad sebou umět i zamyslet – zda opravdu kritizuje anebo jen přezíravě a samolibě nálepkuje a vyvyšuje se nad všechny kolem. Nic nezdobí kritika víc než vlastní pokora – taková kritika také jedině proniká tam, kam by měla :-D No vidíš, nakonec jsi mě přiměla k ještě většímu mudrování – moc děkuju za návštěvu i za Tvé otazníky ve vzduchu :-)*