Komentáře odeslané

les propustil listí Publikoval(a): Philogyny1 | Ostatní poezie » Ze života

Dneska jsme dobíhali v bouřce. Všeci čtyři. Už spí. :o) Děkuju.

06.06.2025 22:50:06 | Philogyny1reagovat

podavač citů Publikoval(a): Philogyny1 | Ostatní poezie » Ze života

Mám jednu koláž, jmenuje se Rakvárna a teď jste mi ji připomněl. Je schovaná v deskách. Můj poklad. Musím nás vyhrabat...no. :o) Děkuju.

06.06.2025 22:32:08 | Philogyny1reagovat

podavač citů Publikoval(a): Philogyny1 | Ostatní poezie » Ze života

Slovo od slova je to pravda. Kontraktura se zlepšuje... :o) Děkuji.

06.06.2025 22:24:12 | Philogyny1reagovat

DpL Publikoval(a): odnikud | Básně » Ze života

Aničko, já taky...

06.06.2025 21:49:44 | Philogyny1reagovat

do řeči zatéká zpod slov Publikoval(a): Philogyny1 | Ostatní poezie » Ze života

Nic nevíš.

06.06.2025 21:47:13 | Philogyny1reagovat

Borůvkové pole Publikoval(a): Marťas9 | Poezie v próze » Ze života

Já bych zkusila obecní úřad, je tam kronika a územní plány. Poradí určitě i pamětníky. Ve Vidči je naše chalupa poslední ve spině, pak už byl les. Nedávno googlila, naproti už taky něco přibylo, všechno je jinak. Kdyby děda, který ji sám vyprojektoval a postavil, byl stavitel a jezdil po celém světě i ve válce, viděl, kdo tam teď bydlí... Mi se roky zdávalo, že dojela do Rožnova, odtama jsem chodívala pěšo, když zrovna nic nejelo. No a že než došla, byla vždycky tma. Chodila jsem po tom domě a nikdo tam nebyl. Nikdo. Máme to slabou hodinu jízdy, taky se chystám, ale mám strach, že budu zklamaná... :o) Děkuji za odezvu.

06.06.2025 20:01:23 | Philogyny1reagovat

les propustil listí Publikoval(a): Philogyny1 | Ostatní poezie » Ze života

No jo, taková ráže neexistuje, že. Ale ta Kalamity mě rozchechtala, jsem , že. Směju se tu pořád. Bivojek je moje srdcovka. Kdysi, to jsem byla holka a bydleli jsme ve statkové bytovce, donesl manžel domů miniaturní prasátko. Bylo tříbarevné, štětinaté a byl to Bivojek. Že ho zachránil, jinak by s ním švihli o zem. Bydlel v kotelně, tam bylo teplo. Pak ve chlívku. A pak mi ho stejně snědli. Ono se to všechno pořád opakuje, jen s malými obměnami. Jdu les, vypadá to venku všelijak, včera dobíhala se psy těsně před bouřkou. :o) Děkuju ti.

06.06.2025 17:25:19 | Philogyny1reagovat

les propustil listí Publikoval(a): Philogyny1 | Ostatní poezie » Ze života

Jsme, že. :o)

06.06.2025 17:19:35 | Philogyny1reagovat

a za vsí se modlí vítr s čerty Publikoval(a): Philogyny1 | Ostatní poezie » Ze života

Žluťáku, tady ježek ne, umřeli mi...teď už se tu usmívám, ale byla to moje obrovská životní prohra.

06.06.2025 17:19:02 | Philogyny1reagovat

a za vsí se modlí vítr s čerty Publikoval(a): Philogyny1 | Ostatní poezie » Ze života

Někdy mám strach, že už tě neuvidím. To plavání upřímně závidím. Já když dojdu z lesa, tak už bývám hodně unavená, manžel jezdí plavat sám. Ale pojedeme po dlouhé době do hor a strašně moc se těším na svůj plavecký bazén. Je venku, studená voda, tak tam bývá spíš nikdo... :o) Děkuju.

06.06.2025 17:17:29 | Philogyny1reagovat

a za vsí se modlí vítr s čerty Publikoval(a): Philogyny1 | Ostatní poezie » Ze života

Side, taky děkuju za nakouknutí. Taky to tak mám u některých textů. Hlavně u receptů. :o)

06.06.2025 17:14:36 | Philogyny1reagovat

a za vsí se modlí vítr s čerty Publikoval(a): Philogyny1 | Ostatní poezie » Ze života

No, však víš. :o) A děkuju, moc.

06.06.2025 17:13:27 | Philogyny1reagovat

Na ramenou mi sedí voskové ruce Publikoval(a): Duhová Rybička | Básně » Ostatní

Já se přiznám, mě ten nadpis odpudil tak, že si říkala, jestli mám vejít. Ty voskové ruce. Možná, že když je někdo nemocný, hodně, tak vidím tu voskovou barvu. Od malé holky se mi protiví umělohmotné nádobí a hliníkové příbory. Tenkrát se do jídelny nosily z domu, v ušitých pytlících. Naši mi tam dali hliníkový. Nebyla jsem schopná s tím jíst a brala si tajně z domu nerez. Jednou jsem došla ze školy a táta se mě zeptal, jaký mám příbor. Byl nerez, že. Dostala jsem strašný výprask. Ale stejně si ho vzala znovu. :o)

06.06.2025 17:11:32 | Philogyny1reagovat

Borůvkové pole Publikoval(a): Marťas9 | Poezie v próze » Ze života

Vždycky jsem si vzala polovinu citronu, šťávu vymačkala do vody a vypila a do toho zbytku ve slupce ponořila prsty a drhla. A bylo to. Na borůvky ve velkém jsem byla kdysi s kamarádem a jeho rodinou. Bylo to na pasece, šlo se tam kilometry nahoru lesem. Ano, borůvkové pole. Odnášela si dva kyblíky. Táta pochází z Valašska, z Vidče. Babička tam dělávala takové malé tvarohové knedlíčky a přelévala borůvkovou omáčkou. mňam :o) Já jenom nechápu, jak se mohla krajina změnit tak, že nenajdete místo, kde byla ta chalupa. Když člověk chce, tak vždycky najde.

06.06.2025 17:02:17 | Philogyny1reagovat

S korábem bludným na hladině umyvadla Publikoval(a): jort1 | Miniatura, hříčka » Ostatní

Mi zlobí to s korábem bludným, s bludným korábem! Kdysi jsem takhle dostala cerez od jednoho básníka, napsala mi, že toto nemá rád. :o) Jinak slogan: Tesla pomáhá prodávat televizní křesla. :o)

06.06.2025 16:55:05 | Philogyny1reagovat