Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
VZRUŠENÍ KVETOUCÍCH JÍV Publikoval(a): mapato | Básně » Ostatní
Vzpomíka na odešlé jaro a uník pózuje objektivu. Zdatný popis v básni a rád jsem si k tobě nahlédl. *
Z koruny stromu zvedlo se hejno vran Publikoval(a): jort1 | Miniatura, hříčka » Ostatní
Ta první esej mě připoměla. Má babička Silven pracovala na políčku. Pojednou si odskočila a zalehla na mez. Po chvíly se objevila s v šátku zabaleným miminkem. Tak prý přišla na svět má matka. Nějak se s porodem nedělala žádná věda.
S nadsázkou je ale lepším vztupem do života mez, nežli za kontejnérem - hm, to je objektivní fakt*
Denimem noci Publikoval(a): šerý | Básně » Ze života
No vida. Krapet prolomils můj kód. :-)
Díky, rád tě zde vidím*
Na znamení Publikoval(a): IkkarisKa | Básně » Ostatní
"... na zastávce na znamení / splyneme v sobě s časem...." to je pěkné. I "při mě stůj" ta dnes nebývale přiznaná ženská křehkost. Super! Pěkné to máš*
Ukradená vzducholoď Publikoval(a): Fialový metal | Miniatura, hříčka » Láska
Pěkné pohrávání si s tématem*
Kdybych byla... přítelkyní Boha Publikoval(a): Helen Mum | Ostatní » Fantasy
Snění je i hebkým olejem, který nám pomáha k pohybu životem, abychom se nezadřeli.
Mám rád tvá zamyšlení. Jsi poezií sama*
Chladná rána Publikoval(a): Ďábel sám | Básně » Příroda
Léto ještě bude. Bude to dobrý. Mám nahoře znamý :-)
Rozplynutý Publikoval(a): RadekČ | Básně » Láska
Jsi zručným autorem. Líbí se mi to*
U linie Publikoval(a): kudlankaW | Básně » Pro dospělé
Aj Slezko, líbezný kraj té hrubé krásy.
Pěkně jsi kotáry provedl a k robám poňuchal, přesto že o jejich ostrý jazyk by sis, ušiska pořezal*
Šlus Publikoval(a): IkkarisKa | Básně » Ostatní
Jsem roztržitý, ale intenzivně na sobě pracuji a léčím se. Měj prosím se mnou trpělivost :-)
nedobytné hrady Publikoval(a): Sonador | Aforismus, citát, říkanka » Akční, detektivní, dobrodružné, válečné
Na tržné rány se nesahá a potřebují klidem vyhojit. I sdílení s druhým má své hranice a jen chlácholit, ubírá druhému vůli hledat vlastní cestu. Někdy kontra produktivně to druhého v bolesti jen utvrzujeme a prodlužuje rekovalescenci. Důležitější j ale utvrzovat, že život nemá ruce za zády a nabízí přátelskou ruku. Stojí za to žít a nabízet rozptýlení k odpočinku srdce a mysli. Někdy je láska nemocí z její životosprávy. Vylečit se z následků a žít. Fakt neprodlužujme si bolest navíc. Věk empaticky nečeká a neuprostně běží. Přidejme se k němu, ten společný běh stále stojí za to!
