Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Svatební Publikoval(a): LaBruja | Básně » Láska
Ale i tak. Nakonec přece jen. Vyhnuli se, že "na svatbu jim ušetřili. Rozvod už si zaplatili sami."
Už ta oddací síň v přírodě. Bujní svědkové v mlází nezchází. Napřed kanci a koncem paroháči. :-)
stéblům trav Publikoval(a): Sonador | Básně » Ostatní
Stébla trav mám větru za flétny ŠŠÍíššŠŠÍíůůuuu...
Tedy ono to na první pohled ani tak nevypadá. Ale je to takové docela urputné vtělení se do svého milého. Verše tak chovají v sobě jistý náboj dramatičnosti.
Hmm. Škoda by bylo minout, Katrin.*
Hodně se mluvilo Publikoval(a): jort1 | Miniatura, hříčka » Ostatní
Jo Žufánek, to bude oříšek.*
Tak tohle je obvzvlášťe pěkné psaní! Kdysi mi Pamína říkala, jak jsi pozoru hodným autorem a já si píďil, kdo ten vousáč vlastně je? Už jsem dopíďen!
A ten první odstavec* Fakt jak obratně zacházíš s tématem, wow. Je to sugestivní a začnu výt a vlkem být. Holt sugestce je dnes mocná. A kladní lovci pohádkových a westernových vlků, dnes už v "lihu" nebo Náprstkově muzeu.
-Ovčí rašelina- Publikoval(a): Fidornik | Básně » Příroda
V archaickém duchu a nádechem klasiky. Já osobně si občas rád posloužím. Některé čtenáře ten odznělý styl může popudit. Ale autor by měl zůstat nad věcí. Ta tradice kultivace ducha ve verších, tam zkrátka pořád je.*
Rád jsem si početl.*
Boj o život pro život... Publikoval(a): Ondra | Ostatní poezie » Ostatní
Bez citu, je jak v mrazu žít - bez bytu.
Dokud dokážeš pozvednou hlavu, tak uvidíš slunce. Když necháš se zlomit v pase, bez letu oněmíš. *
Neskrotné tešenie Publikoval(a): gabenka | Básně » Ostatní
Smích umlčíš, ale víru můžeš jen okřiknout. Nezmizí, jen se na okomžik schoulí.
brigáda pro tiché zimní večery Publikoval(a): J's .. | Básně » Láska
Z intimního sebezpytu přechodem do konstrukce příběhu možného. Utkvělost v nepřízni osudu vedoucí do bezvýchodnosti. Tohle může jedině zlomit ignorace nostalgie a hledat v poušti kontakt. Všude je pokrytí signálem...*
Ohořelé dlaně Publikoval(a): LuminarisAlba | Básně » Ostatní
Mně tak napadá. "Kdyby láska vydržela nekonečně milovat, byla by nesmrtelná."
Pěkný obsah a kreativní formát*
první Publikoval(a): Philogyny1 | Ostatní poezie » Ze života
Báseň nežli první, tak zaslouží, víme paní, za jedna. Už za ty kreace obratů. "Nutí kutálet se večerní slunce okolo smrti."
Nebo "... ptaček s popravčí maskou ťuhíka." tak to je trefné.
Onikání - nevím proč, mám ukotvené v krásných židovských anekdotách. Takové to dnes archaické uctivé oslovení v třetí osobě. H. Haas v tom byl borec.
Tak jen "oni to mají pěkné, frau Svatava!" *
Poetické frotáže XI. XII Publikoval(a): šerý | Básně » Ostatní
Ještě kdyby u běle bílé Bílá byla. Báseň pobledle by nesmutnila. Zazpívala by Ave Maria, v naději. Žilo by se lehčeji.
Ach, verše - ty sněžné husy bílé. Na zemi zranitelné, oblacích tak čilé.
Mít tak otěže k běloušům, oblakům. Věřil bych Bylince, a jejím zázrakům.
Vždyť sasanka, sedmikráska i bílé pamprle jsou mi milé. Jak tvého úsměvného hlasu chvíle.
S díky a těším se na olodoušky! *
Poetické frotáže XI. XII Publikoval(a): šerý | Básně » Ostatní
JOJ-AHOJ cappucinogirl. Psssst! Jen potichu, zašeptej mi do slechu.
Múza na trůně po intimitě stůně. Si při lampičce noci luně nepřečte? Urazí se, protože má krále jiného. Smělého a chytrého. Který spí s ní s polštářem plných veršů z peří. A ona mu věrná na Literu věří. Hněte verše do sloky, do strachů děr, prázdnoty.
Ale děkuji, Potichlá*
Poetické frotáže XI. XII Publikoval(a): šerý | Básně » Ostatní
Snít je prima. Jednou jsem se zasnil a vrazil hlavou do kandelábru. Na něm světlo pohaslo a mě se v hlavě rozsvítilo. Taková výměna reality!
Ta onkologie zaskřehotala a sny vyplašila? Ale jak si myslím, že tě znám, sny jen poplašeně vzlétly a opět se usadí na rameno fantazie.
Rád tě u mě vidím. Dobrých hostů si vážím.*
Poetické frotáže XI. XII Publikoval(a): šerý | Básně » Ostatní
Já mám bílou velmi oblíbenou. Je ženám andělským pozůstatkem halby spodním prádlem. Čistoty duše - za kterou, marně černá kluše. Závějí pleti severských žen, i kdyby v ságách, na bělouších, jen. Bíle zoubky, jak perliček z moří. Za nimi hbytý jazyk ve vášni hoří. Zkrátka bílou já mám nejradši. Té žádná barva nestačí. Jen šimrej, podrbej ji za ušima. Smetánky hebkostí pohladí tě, bude s tebou psina.
Přepírám si duši. Na šňůře si visí, a zas jí to sluší. V bílou smetanu zátoky, chci se s tebou vnořit. Býti slovem pohlazen, chtíčem se ti dvořit. Až na blankytu mraky bílé vyvstanou, a spustí se bílý lijavec. Bílý jednorožec přiběhne si, na něm štěstí krasavec. Krásy na obzoru v každém jitru krásný den. Noci stříbra - zlata slunce, přeji milá Vivien.
Děkuji*
